Select Page

Nastavení mysli – audiokniha

Nastavení mysli – audiokniha

Nuda a husí kůže – Bernard Minier

(audiokniha)

Délka nahrávky: 19 h 18 min

Celý děj se odehrává v Saint-Martin-de-Comminges, což je malé městečko ve francouzských Pyrenejích. Hned na začátku chci upozornit, že kniha je rozdělena na dvě dějové linie. První z pohledu psycholožky Diany Bergové, která právě přijíždí do Wargnierova institutu, kde jsou umístěni mimořádně nebezpeční a duševně choří vrazi. A druhý je vyprávěn z pohledu  Martina Servaze, čtyřicetiletého velitele regionální kriminální jednotky v Toulouse, který byl odvolán z velmi brutálního případu vraždy bezdomovce a musí jet do Saint- Martin jen proto, aby vyšetřil neobvyklou vraždu koně. Případ se nakonec ale rozvine do něčeho děsivého a hrůzostrašného…

Nejdříve se zaměříme na Dianu Bergovou. Je to celkem zajímavá postava, musím uznat, velmi chytrá, poměrně odvážná, ale takovým tím nebezpečným způsobem. Hned se do všeho hrne, i když vlastně neví do čeho a jestli ji to nebude stát krk. Jedna malá zajímavost, měla románek se svým učitelem a mentorem na univerzitě, s Pierrem Spitznerem. Také částečně kvůli přijala místo tak daleko od Ženevy. Do Wargnierova ústavu ji přijal pan Wargnier osobně, i když se nikdy neviděli a ani neuvidí, jelikož  ten hned po jejím přijetí odešel do důchodu a místo přenechalmladému a velmi energickému Francisi Xavierovi, který má o léčebných praktikách v ústavu své vlastní představy. Využívá neortodoxní metody, takzvané Pletyzmografickou analýzu, která spočívá v tom, že se měří reakce pacienta na audio a video stimuly, při nichž se používají nejrůznější typy scénářů a partnerů. Pan Xavier to nazývá „drezura“ = škála odměn a trestů v subjektech vyvolává pocit odpovědnosti za činy. Snaží se obrátit psychologii pacienta. Jako kdyby Vám někdo řekl, že nesmíte jíst dort a kdykoliv si kousnete, Vás trefil elektrický proud.

Hned, jak doktorka přijede, ji jasně vysvětlí, že by toto jeho „léčení“ mohla narušit a popřípadě i zničit jeho snahu, kdyby ji hned pustil do oddělení A, s třetím a tedy nejvyšším stupněm ohrožení. Ale právě do tohoto oddělení se doktorka potřebuje dostat, protože má napsat psychologický posudek na Juliana Hirtmana, jeden ze „subjektů“ této metody. Doktorku to sice hodně naštve, ale nemůže s tím nic dělat…

Druhá postava, Martin Servaz, sice není až tak zajímavá, ale je také velmi důležitá. Je to právě on a Irene Zieglerová, kteří mají vyřešit otřesný případ. Na nosném stožáru lanovky, která je jedinou přístupnou cestou na toto místo, totiž pracovníci elektrárny najdou jednoho zimního dopoledne mrtvolu koně, částečně staženého z kůže a bez hlavy.  Případ doslali, protože to není obyčejný kůň, ale je to majetek místního magnáta Erica Lombarda, kterému patří i elektrárna. I když je stará a pro jeho nadnárodní podnik ne tak důležitá, má pro něho velkou citovou hodnotu, protože zde začínal se svým velkým a „slušným“ byznysem.

Martin Servaz není obyčejný polda, je to vzdělaný člověk, který má rád vážnou hudbu a latinské citáty, které sám rád používá. Zůstalo mu to po jeho otci, který byl stejného ražení, i když by to Servaz nikdy nepřiznal. Je to rozvedený muž, manželka si našla milence, když byl její manžel pořád v práci, klasická písnička. Proto už má na svou práci více času, má i svůj tým sedmi skvělých  vyšetřovatelů (i jedna žena). Právě uzavřel vyšetřování vraždy jednoho bezdomovce. Pobodané tělo našli napůl utopené v rybníce, trvalo jen osmačtyřicet hodin, než našli vrahy (tři místní puberťáky) bez motivu a výčitek  svědomí, mládež zpitomělou videohrami, která si vůbec neuvědomovala hrůzu svých činů. Ale když opouštěl město k případu mrtvého koně, nějak tušil, že s tímto případem budou ještě potíže.

Případ koně se jeví jako dílo šílence, a proto je důležité najít vraha dřív, než dojde k vraždě člověka. Servaz se snaží, ale postupně se začne objevovat pár mrtvol, co na první pohled nemají nic společného, ale při bližším pohledu zjistí, že tito tři muži byli ve stejném klubu, kam patří i sám starosta města Saint-Martin-de-Comminges. Ale kde je? Kam zmizel? Stihnou ho najít dřívm než se někde objeví jeho mrtvola? A co s tím má společného Diana, známý vrah Hirtman a vlna sebevražd před lety? A co s tím má společného prázdninový tábor Kamzíků?

Tyhle všechny otázky si budete moci zodpovědět, pokud si poslechnete audioknihu, kterou namluvil Jiří Žák. Musím uznat, že vskutku mistrně! Nebo si samozřejmě můžete přečíst knihu. To už je na Vás.

Nejnudnější kniha, jakou jsem kdy četla. Obsahuje hodně prázdných a rozvláčných míst.  Autor se zbytečně rozepisuje tam, kde to není potřeba, a to ne v řádu vět, ale odstavců a stran. A zmínka o tom, že si Servaz šel ulevit na WC, byl opravdu krok vedle. A to autor tak hezky začal, moc pěkná mrtvola, i když ne člověka, potom to místo, kde ji nalezli, taky nebylo špatné. Myšlenka, jak ji dostat tak vysoko na stožár, taky moc hezké, ale přeci jen ty rozsáhlé popisy, brr…

Jasná známka toho, že se mi to nelíbilo, může být i to, že jsem měla zrecenzovat audioknihu, ale nakonec, abych si něco pamatovala a mohla Vám o tom poreferovat, jsem si musela sehnat i knihu. Proto můj verdikt bude znít následovně: Pokud máte čas a chcete se zajímat jen o jednu audioknihu, tak prosím. Ale pokud mezitím chcete také odpočívat a vzít do ruky i jinou knihu, tak opravdu spíš doporučuji knihu. Pan Žák a jeho nádherné a vzorné předčítání za to nemůže. Spíš hutnost knihy a rozvleklost odstavců, A také velmi pomalý rozjezd knihy. Omlouvám se, ale opravdu to jinak nešlo. Pokud se Vám audiokniha líbí a můžete ji i kombinovat s jinými, jste pro mě opravdoví borci, Váš názor Vám neberu. Každý jsme přeci jen jiný. Proto si z této recenze vezměte, co uznáte za vhodné, a třeba se opět potkáme u jiné recenze. Snad na něco veselejšího a ne pořád samé kriminálky. 😉

 

About The Author

Zuzka Floderová

Řekla bych o sobě, že jsem typický knihomol. Nejraději mám fantasy, detektivky a sem tam i něco z červené knihovny na odlehčení, ale po pravdě přečtu cokoliv, co mi kdo dá. Nejradši mám ale knihy, kde se z hlavní postavy, káčátka, stane labuť. Nejkrásnější příkladem a mou nejoblíbenější knihou bych řekla, že je Jana Eyrová od Charlotte Brontë.