Select Page

Archiv autora: Petra Ondřejová

Spolupráce s nepřítelem

Labyrint: Spáleniště – James Dashner Přestože si mysleli, že jejich vězení už skončilo a že jako poslední hrstka přeživších z labyrintu se vrátí zpět do normálního světa bez experimentů a nebezpečných nestvůr, obrátila na ně realita svou ošklivou tvář. Za betonovými zdmi, za kterými doufali, že se skrývá svoboda, zanechal ZLOSIN svou vlastní verzi bezpečí, která skupinu donutí pokračovat dále v testování a spolupracovat tak s těmi, které ze srdce nenávidí nejvíce. To vše za cenu přežití, které se v sluneční erupcí zničené krajině nejeví jako nejpřívětivější možnost. Jakožto druhá kniha série, má tato kniha o něco více kapitol, než předešlá. Dělí se tak na 65 kapitol a epilog, čímž prodlužuje délku příběhu o tři kapitoly od původních 62. Každá kapitola má rovněž zhruba 6 až 7 stran, díky čemuž Vás naláká na přečtení dalších, které povětšinou končí tzv. cliffhangerem a nutí Vás opět do dalších, čímž Vás s největší pravděpodobností okrade o solidních pár hodin spánku. Není to však ale něco, na co bych si mohla po přečtení stěžovat, neboť veškerý čas strávený čtením této knihy rozhodně nebyl promarněný. Typograficky je dle mého názoru uspořádána lehce chaoticky, neboť jsem člověk, který si potrpí na odstavce, které dokáží udržet příběh přehledný a esteticky příjemný na pohled, a to je zkrátka něco, co tato kniha částečně postrádá. Ilustrace se v knize taktéž nenachází, čímž ale nechávají čtenáři možnost se do...

Read more

Losos v kaluži

Losos v kaluži – Markéta Lukášková Mladá, zrzavá a talentovaná česká autorka, to je Markéta Lukášková. Autorka utekla ze stereotypního místa za počítačem v kanceláři do světa spisovatelů a umělců, což je komunita, která má hlavu neustále v oblacích. Na svém spisovatelském kontě má zatím jen dvě knihy, ale zato velmi populární, a to hlavně mezi mladší generací. Spisovatelka píše o aktuálních tématech, sociálních sítích a jejich úskalí, a hlavně o životě.  Losos v kaluži je ideální dovolenková kniha, odpočinková, ale i k zamyšlení. Je to příběh dívky jménem Bára, která rozhodně neměla jednoduché dětství a její problematický vztah s rodiči se do děje zamotává od začátku až do úplného konce knihy. Světlé chvíle do jejích rodinných peripetií vnáší velmi blízký vztah s babičkou Miladou. Bára žije v Praze, vede vlastně normální život se vším, co život přináší, zažívá nové lásky, rozchody, zrady, navazuje nová, i když občas nevyžádaná, přátelství. Kniha je vyprávěna z mnoha různých pohledů. Nejčastěji se střídá pohled Báry a babičky Milady, a několik kapitol je i z pohledu Bářina přítele Václava. Vzhledem k velmi osobité povaze každé hlavní i vedlejší postavy je příběh velmi pestrý. Čtenáře velmi rychle vtáhne do děje natolik, že se od knihy prostě nemůže odtrhnout, a nejednou je obohacen o flashback, který ho do spárů knihy vtahuje víc a víc. Kniha je psaná velmi svérázným, vtipným, občas až ironickým způsobem. Na kráse knize trochu ubírá příliš uspěchaný a lehce depresivní konec. Jak jsem již zmínila,...

Read more

Láska, sex a spiritualita

Jedenáct minut – Paulo Coelho Jedenáct minut je jeden z bestsellerů oblíbeného brazilského spisovatele Paula Coelho s poměrně neotřelým námětem. Autor se věnuje otázkám, které sice už od dob Markýze de Sade nejsou úplně tabu, ale od autora literatury s duchovním přesahem bychom témata jako je sexualita, prostituce a sadomasochismus pravděpodobně nečekali. Maria je krásná brazilská dívka, která se vydá do Evropy, aby vydělala dost peněz pro svou rodinu a zajistila jim i sobě lepší život. Zároveň ji pohání touha dokázat něco víc, než se od ní očekává, sní o tom, že se vrátí do rodné vesničky jako bohatá a slavná. Naivně věří tomu, že se ve Španělsku stane tanečnicí, ale místo toho začne pracovat v nočním podniku jako prostitutka. Při tom poznává samu sebe. Kniha je psaná v typickém stylu tohoto autora. Svižně plynoucí děj, jemné narážky na „věci mezi nebem a zemí“ a postavy, které se zdánlivě vymykají stereotypům. Při hlubším zkoumání ale zní ta hloubka jaksi falešně a spíše než duchovní neotřelou literaturu připomíná červenou knihovnu. Sexualita jako zdroj energie a síly, drsný svět, který se s nikým nepáře, ale kde má každý své místo a svůj význam, to jsou hlavní poselství knihy.  Kniha také nezapře svůj popelkovský námět, který v kontextu s prostitucí byl již jednou s úspěchem použit ve filmu Pretty Women. Kniha je čtivá, nemusí (ale může) se o ní moc přemýšlet a stejně jako Coelhova další díla působí poměrně optimistickým...

Read more

Po stopách baroka v Čechách

Po stopách baroka v Čechách – Martin Bedřich Někdy není na škodu, podívat se na svět dětskýma očima, a to z různých důvodů. Říkám si, že kdybych uměla z dějepisu všechno, co se dočtu o dobách minulých v knihách pro děti, nebyl by můj dějepisný přehled zase tak špatný. Dobré naučné knihy pro děti totiž dospělého člověka nikterak neošidí. Naopak. Najde tam všechny základní informace a ještě mnoho zajímavostí navrch, které se v oficiálních učebnicích dějepisu ani neobjevují, navíc formou snadnou a zábavnou, se spoustou ilustrací. No a když se najde někdo, kdo takto zpracuje dobu barokní, jež je sama o sobě fascinující, tak se může podařit tak úžasná kniha, jako je Po stopách baroka v Čechách od Martina Bedřicha. Hned v úvodu se dočteme, že byť se nám doba barokní může vzdát vzdálená, ve skutečnosti je nám velmi nablízku, protože krajinu naší domoviny stejně jako naši historii a kulturu výrazně formovala, a tak se s ní pořád setkáváme skoro na každém kroku. Tato kniha chce být průvodcem tímto zajímavým obdobím. Provede nás stručně historií, seznámí s důležitými panovníky, věnuje se (pro baroko tak důležitému) náboženství, architektuře a různým formám umění, ať už jde o umění hudební, výtvarné či literární. A kdo chce, může si na konci knihy vyzkoušet kvíz, kolik si toho zapamatoval. Kniha je navíc doplněna o krásné ilustrace Michaely Bergmannové. Martin Bedřich je literární historik se...

Read more

Když je kniha uměleckým dílem

Chlapec jménem Giotto – Paolo Guarnieri Mám ráda knihy pro děti, které jsou zpracované výtvarně. Ale mám také zkušenost, že z onoho neotřelého výtvarného zpracování dětských knih se radují spíše uvědomělí rodiče, kteří chtějí své děti vést co nejkvalitněji, než děti samy. Ty to ocení až za pár let, až budou taky těmi uvědomělými, ale v dětství je naneštěstí budou přitahovat spíše kýče. Pokud dáte dítěti dřevěnou a plastovou hračku, pravděpodobně sáhne po té plastové. Nerada to přiznávám, ale i já jsem si tímto vývojem prošla. Jednou jsem však, jako dítě, dostala knihu, která mě okamžitě uchvátila a okouzlila. Byla to kniha Chlapec jménem Giotto. Kniha vypráví jednoduchou, ale nádhernou legendu o slavném malíři známém jako Giotto. Byl to obyčejný chlapec, co pásl ovce, ale rád si kreslil. Jednou při slavnosti se potkal s uznávaným malířem jménem Cimbaue a pověděl mu o své tajné touze. Cimbaue rozpoznal v chlapci mimořádný talent a přesvědčil rodiče, aby ho dali k němu do učení. Z Giotta se pak stal slavný malíř. Nejen, že se děti nenásilnou formou dozvědí o malíři Giottovi, ale setkají se s krásným příběhem o veliké touze, která byla naplněna a přinesla mnoho dobrého. Knize však více než text dominují skvostné ilustrace od Bimby Landman, které dokážou okouzlit a umocnit už tak dost silný příběh. Kniha jako celek v nás zanechá silný otisk. A proto bych ji ráda doporučila nejen...

Read more