Select Page

Vtipně pojatá tragédie

Vtipně pojatá tragédie

Ze tří představení divadelního spolku Kašpar, která jsem viděl, bylo to hrané 31. 3. v Divadle Bolka Polívky – Cyrano – to nejlepší. Snad to bylo tím, že jsem se stále měl čemu smát, nebo tím, že téma hry bylo o poznání jednodušší než u hry z předchozího večera  –  Růže pro Algernon – byl jsem nadšený na začátku představení a stejně tak i na konci.

Role Cyrana se zodpovědně – či spíše nezodpovědně, víte přeci, jaký Cyrano byl – ujal Martin Hoffman, jako by tato role byla psána přímo pro něj. Řekl bych, že se hraním velmi dobře bavil – a stejně tak bavil i všechny v sále.

Jeho lásku – Roxanu si zahrála Jitka Čvančarová, která hrála také velice dobře a navíc v šatech vypadala opravdu nádherně.

De Guiche – záporná postava celé hry byla k životu přivedena Markem Igondou, jeho výkon mě ohromil – místy jsem ho až litoval, ale to už je úděl takovýchto postav.

Kristián byl povedeně ztvárněný Janem Jankovským, díky kterému představení dostalo náležitou atmosféru, když přišel na scénu, jako by celá hra ožila ještě trochu více.

Představení by však bylo neúplné bez dalších herců – Štěpána Coufala, Lukáše Jůzy, Pavla Lagnera, Aleše Petráše a Zuzany Onufrákové –  kteří to vše přikrášlovali občasnými humornými poznámkami.
Smál jsem se od začátku až do konce…. téměř  – konec přece jen v tragédii k smíchu nebývá.

Kašpar

About The Author

Michal Otisk

Je mi 18 let. Rád čtu dobré knížky, obzvlášť ty, nad kterými se člověk musí zamyslet. Moje nejoblíbenější kniha je asi Malý princ. Nepohrdnu ale ani knihami, u kterých člověk může vydechnout po náročném týdnu. V takovém případě si najdu ve vlastní knihovně spíš něco z žánru fantasy - třeba Odkaz dračích jezdců nebo Harryho Pottera.