Select Page

Petrolejové lampy v Mahenově divadle

Petrolejové lampy v Mahenově divadle

Petrolejové lampy – Jaroslav Havlíček

Petrolejové lampy Jaroslava Havlíčka patří právem mezi nejlepší české psychologické romány. Románová předloha pod názvem Vyprahlé touhy vyšla roku 1935, konečné přepracování již pod názvem Petrolejové lampy bylo vydáno posmrtně až v roce 1944. Dílo proslavilo především jeho skvělé filmové zpracování Juraje Herze (1971) se strhujícími hereckými výkony Petra Čepka a Ivy Janžurové.  Nová scénická adaptace Petrolejových lamp, jejímiž autory jsou ředitel Národního divadla Brno a režisér inscenace Martin Glaser a dramaturgyně Olga Šubrtová, budí zvědavost, jak se tvůrci dokázali s touto výzvou vypořádat, aby výsledek byl srovnatelný s jeho filmovým předobrazem. Bude to přepis filmu nebo románu?

Dne 22. března 2017 se v Mahenově divadle konala repríza inscenace Petrolejové lampy podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. Jak jsem už zmínil, celé to režíroval Martin Glaser. Představení trvalo přibližně dvě hodiny a musím říci, že jsem se ani minutu nenudil. V hlavních rolích jsme viděli Hanu Tomáš Briešťanskou (Štěpka Kiliánová) a  Martina Siničáka (Pavel Malina), dále hráli Martin Sláma (Jan Malina), Vladimír Krátký (otec Malina), Zdeněk Dvořák (otec Kilián), Marie Durnová (maminka Kiliánová) a další. Herecké výkony obou hlavních postav byly famózní. Hana Tomáš Briešťanská dokonce za tuto roli získala prestižní ocenění – Cenu Thálie za mimořádný ženský jevištní výkon v oblasti činohra. Také ostatní herci hráli bravurně a měli velký podíl na skvělé atmosféře představení.  Děj se odehrává na malém městě na přelomu 19. a 20. století. Hlavním tématem je obraz mravního úpadku maloměstského světa a pohled do psychologie hlavní hrdinky, která do tohoto světa nezapadá a jejíž vývoj autor sleduje od dětství až po její ovdovění. V porovnání s jinými představeními, které jsem měl příležitost vidět, tak bych zde určitě vyzvedl skvělé kostýmy a dokonale řešenou scénu. Bylo to bezchybné, žádné zbytečné rekvizity, dobře vymyšlené přechody mezi jednotlivými scénami pomocí točivého jeviště. Celé to na mne působilo uvěřitelným dojmem. Inscenace vyvolala ve mně a podle všeho i v ostatních divácích velké emoce. Kdybych musel uvést nějaké zápory, tak by jich určitě nebylo mnoho. Podle mne by mohl být trochu jiný výběr hudebního doprovodu, celkově mi hudba úplně nesedla a  možná bych jinak pojednal také závěr představení. Bylo poměrně dlouhé, pár scén by se dalo vystřihnout a dějově by se nic nezměnilo.

Můj pocit z této inscenace je rozhodně pozitivní a myslím, že to bylo jedno z nejlepších divadelních představení, které jsem kdy viděl. Děj byl převážně smutný a naváděl diváky k  zamyšlení nad tím, jak se doba změnila za jedno století. Příběh je o  lidském hrdinství ústřední postavy Štěpky, které spočívalo v umění přijmout svůj těžký osud. Navzdory všemu, co ji v životě potkalo, neztratila naději a odhodlání. Rozhodně doporučuji všem i knižní a  filmové zpracování Petrolejových lamp, nudit se, myslím, rozhodně nikdo nebude. Alespoň pro mne bylo toto divadelní představení nezapomenutelným zážitkem.

 

zdroj obrázku: http://www.ndbrno.cz/uploads/gallery/full/16943.jpg

narodni divadlo

About The Author