Select Page

Atlas mraků

Atlas mraků

O filmu Atlas mraků už bylo napsáno hodně. Proto nebudu složitě popisovat děj, ale spíš velmi krátce pocity, které ve mně film vyvolává.

Před lety jsem četl knížku, není důležité jakou. Skládala se z několika odlišných příběhů. Příběhy se odehrávaly v různém prostředí, v různých dobách a na různých planetách. Bylo to jako střídat knížky. Vždy kus přečíst, odložit ji a vzít jinou. Několik set stran jsem s napětím čekal, jak se příběhy propojí.

Atlas je velmi podobný. Poměrně dlouhý film, který mne nenechal vydechnout. Nedal prostor k nudě. Několik příběhů se odehrává od novověku, přes současnost až po velmi vzdálenou budoucnost. Velké množství rolí hraje jen několik herců, čehož autoři velmi citlivě využili a divákovi pomáhá hledat spojitosti v příbězích. Jako třešnička na dortu působí závěrečné titulky. Ukazují, které postavy herci hráli v jednotlivých příbězích. V úžasu jsem sledoval, čeho všeho jsem si při sledování filmu nevšiml.

Atlas mraků jsem viděl zatím dvakrát a určitě ne naposled. Je to jeden z filmů, ve kterém je stále co objevovat a na který stojí za to zajít do kina. Film jsem viděl dřív, než jsem četl jeho knižní předlohu od Davida Mitchella. Na ni se však už teď velmi těším.

vice scala

About The Author