Select Page

Barťák volný jako pták a „krotký“ jako tygr

Barťák volný jako pták a „krotký“ jako tygr

Film Teorie tygra by se s trochou nadsázky mohl nazvat jako road movie šedivého tygra – nikoliv vlka, byť šeď ve vlasech Jiřího Bartošky k tomuto přirovnání svádí. Na výpravu i útěky nás s sebou vezme veterinář Jan (Jiří Bartoška), který po mnoha letech, z pohledu manželky Olgy (Eliška Balzerová), spokojeného manželství, rekapituluje svůj život, ale rozhodně nekapituluje, spíše naopak.
O čem film je?
Film je o životě, mužských a ženských principech, cestě za svobodou a tom, že ženy – matky, sestry, přítelkyně to s námi muži myslí vždycky nejlíp, alespoň si to vždy v dobré víře myslí. Mužský svět versus ženský svět – všudypřítomné a věčné téma, různé pohledy. Rozhodně ale nelze říci, že bych vnímal tento film jako objektivní sondu do testosteronového a estrogenového vesmíru.
Film je primárně zaměřen na stárnoucího veterináře Jana, který zjišťuje, že kormidelníky životů mužů jsou výhradně panovačné a manipulativní ženy. Mužské pokolení je zmítáno jejich vůlí a libovůlí. Tuto skutečnost si silně uvědomí po úmrtí svého tchána a začne jednat. Jde o boj o svou individualitu, svobodu a vymezení vlastního prostoru. Na konci každého boje, v případě road movie – cesty, je cíl, zjištění, případně prozření. Nejinak je tomu u mužských i ženských hrdinů v tomto filmu.
Herecké výkony jsou velmi příjemné. Po vážné nemoci se na plátně objevuje charismatický, šedivý Jiří Bartoška, který sympaticky, s humorem i sarkasmy ztvárňuje hlavní mužskou roli. V hlavní ženské roli se objevuje Eliška Balzerová, která vkusně zahrála manželku Jana. Balzerová dokázala roli zahrát tak, že navzdory možná prvoplánové záporné postavě, v divákovi dokáže probudit v průběhu filmu protichůdné emoce a divák jí vlastně i rozumí a snad i polituje. Ve filmu si zahrála také Iva Janžurová, která svůj komediální talent nezapře ani v roli nekomediální.
Teorie tygra je debutem Radka Bajgara (Expozitra, Neviditelní, Kriminálka Anděl) a upřímně věru podařeným. Osobně bych tento film připodobnil k Vratným lahvím, kdy před sklonkem života lidé rekapitulují a vymezují se. Film není ve srovnání se Svěrákovými lahvemi tak vtipný, ale je příjemně hořkosladký. Jsem přesvědčený, že o tomto filmu v rámci udělování cen Českého lva uslyšíme.

Odkaz na csfd.cz zde

zdroj obrázku: http://kladenskelisty.cz/wp-content/uploads/2016/03/soutez-top.jpg

Scala-logo

About The Author

Přemek Doležal

Rád si přečtu jakékoliv slovo, větu, sloupek, povídku, knihu… zkrátka vše, u čehož dávají písmenka smysl a jsou poutavým příběhem. Ke knihám všeho druhu – od ilustrovaných až po ty psané - mám kladný vztah a čtením se rád odreaguji. Nejoblíbenějšími knihami jsou Malý princ, Stařec a moře a Myšlením k bohatství.