Select Page

STALLO, Tam venku jsou opravdu trollové. A kradou naše děti

STALLO, Tam venku jsou opravdu trollové. A kradou naše děti

Stefan Spjut

 

Ten název knihy je nějaký divný

A to byl zřejmě pravý důvod, proč jsem sáhla po té tlusté knížce. A nelitovala jsem. Anotace na přebalu a temná ilustrace vyvolávající napětí a strach přispěly k tomu, že jsem strávila dvě noci s románem, který kombinoval detektivku s trilerem, fantasy, hororem a s magickým příběhem. Rozšířil mé povědomí o nové informace a přiblížil mně Švédsko a Laponsko jinak, než jak je znám z temných severských detektivních příběhů.

Autor se ve svém teprve druhém románu příliš nezabýval formálními tradicemi uměleckých literárních děl (motto, dedikace, označení kapitol či částí, obsah atd.). Bez jakýchkoliv upozornění od první stránky do poslední vypráví svůj příběh. Vše formální chybí. V první části, kterou bych zpětně označila jako prolog, nezaujatě popisuje prostředí a situaci z roku 1978.   Matka s malým synkem přijíždějí do sněhem zasypané chaty. Dovídáme se hodně o prostředí, o situacích, o zvířatech. Vše je tak neosobní, až člověka mrazí. Vsugerovávání pocitu, že se nic neděje, o nic nejde, vyvolává v čtenáři napětí a očekávání, že se každou chvíli něco stane, že ten klid přece nemůže věčně trvat.

Druhá část románu – většina textu –  se odvíjí od prosince 2004 a představuje příběh hlavní hrdinky románu – Susso Myrénové.

Susso je posedlá svou touhou najít trolla a potvrdit tak nejen existenci těchto tvorů, ale i podpořit činnost svého dědečka, který náhodně zachytil na jedné své fotografii zvláštního tvora a byl přesvědčen, že šlo o trolla. Susso se od počátečního skepticismu dostává do kontaktu s bytostmi, o kterých se dovídáme v severských mýtech. Po únosu čtyřletého chlapce Mattiase, s jehož babičkou se pokusila zachytit do fotopasti  trpaslíka, a proto se cítí  být zodpovědná za tuto tragedii, stává se hlavním hybatelem děje, příběh dostává  charakter trileru a jde v něm skutečně o život.

Vedle příběhu Susso  sledujeme i příběh Seveda, který se odehrává na zapadlé usedlosti a vyvolává v čtenáři spoustu otázek. V závěru se oba příběhy prolnou.

Autor využil v díle dvou vypravěčů. Prvním a hlavním je ten všeznalý, který ovšem záměrně neříká vše, a druhou vypravěčkou je Gunnar (chvíli mně trvalo, než jsem ji identifikovala), která ich-formou komentuje některé části v příběhu Susso.

Jako jediný problém v knize jsem viděla jména osob a názvy míst. Vše bylo tak severské a tak nezvyklé, že mně hodně dlouho trvalo, než jsem se zorientovala ve jménech  hrdinů. Zpočátku jsem se vracela a ujasňovala si vztahy a souvislosti, abych vůbec věděla, s kým mám tu čest. S čím jsem  se nedokázala vyrovnat je geografická orientace  v místech, kudy vedla cesta Susso a odehrávaly se jednotlivé části příběhu. Tak jsem se ztratila. Asi k mé škodě.  Ale zato vím, kdo je stallo.

 

 

About The Author

LuBy :-o:-O:)

Od raného mládí jsem toužila stát se profesionální čtenářkou knih. Záviděla jsem všem knihkupcům a knihovníkům, že si „mohou v pracovní době číst“. Kniha měla přede vším přednost – bavila mě, pohlcoval mě, poučovala mě, okouzlovala mě. K mému smutku jsem ji ovšem s přibývajícím věkem a povinnostmi musela opouštět čím dál častěji. Dnes je pro mě setkávání s knihou svátkem a velmi příjemným vytržením z každodenních povinností. Profesionální čtenářkou jsem se nestala.