Select Page

Žádný zázrak

Alchymista – Paulo Coelho

 

Znáte to, když vám někdo pořád vychvaluje jednu věc, a tak nakonec neodoláte a zkusíte ji taky. V lepším případě se vám zalíbí, v opačném případě se vám líbit nebude. Bohužel  u Alchymisty se jedná o ten druhý případ. Jeden čas jste velmi často jako odpověď na otázku, zda se vám nějaká kniha líbí či jakou knihu čtete, dostávali, že se dotyčnému líbí či čte Alchymistu. I mně se to stávalo, a tak jsem si říkal, že si tento, dle oblíbenosti a čtivosti, knižní „zázrak“ také přečtu. Nakonec jsem čtení litoval. Kniha se mně jednoduše nelíbila.

Nejprve o čem kniha je. Ve zkratce je o tom, že pastýř hledá poklad. Na cestě za ním ho čeká plno překážek, zvláštních setkání, ale hlavně pastýřovo poznávání sebe sama. Což o to, příběh je to určitě zajímavý a s obrovským potencionálem, ale jakmile přijde jeho knižní zpracování, úroveň už pokulhává. Klidně se mnou nesouhlaste, ale mně to přišlo chvílemi až moc magické, podivné a hlavně takové přeslazené.  Nemohu se ubránit srovnání s Malým princem od Exupéryho. Ve své podstatě i zde je hlavní hrdina vtažen do magického víru poznání sebe samotného a nových věcí či světů. Na rozdíl od Alchymisty mně, ale přijde Malý princ nenásilně, jednoduše, ale za to o to krásněji sepsán. U Alchymisty tomu tak není, tedy alespoň podle mě. Jinak jsem bohužel ten typ čtenáře, který musí mít hlavně kvalitně sepsaný příběh a až pak se zabývá věcmi, jako jsou třeba postavy, a jelikož tady kvalitně sepsaný příběh nebyl, ani jsem se postavami v knize nějak zvlášť nezabýval. Přesto mně přišly takové hrozně idealistické, kýčovité, prvoplánové a jako reklama na dobré skutky.

Závěrem tedy dodám, že knížka se určitě přečíst dá, ale nijak zvlášť z ní odvaření nebudete, nebo alespoň já nebyl.

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.