Select Page

Detektivka po francouzsku aneb dejme si víno

Kritik – Peter May

Po přečtení několika knih od tohoto autora, ve kterých jsem byl neustále zklamán a zklamán, jsem se konečně dostal k sérii Akta Enzo a zde se do mého vkusu naopak autor naprosto trefil. Kritik je druhým počinem z této série a oproti skvělým Výjimečným lidem o něco horší, ale stále skvělá detektivka.

Během degustačního turné po nepříliš známém vinařském regionu Gaillac zmizí nejlepší světový kritik vín Gill Petty. O rok později je nalezen ve vinici na jihozápadě Francie oblečený do karmínového roucha Řádu božské láhve, společnosti, která se věnuje propagaci místních vín. Přivázaný ke kříži stál jako morbidní strašák mezi řádky vinné révy a zjevně byl celou dobu předtím uchován v červeném víně. Pettyho vrah nikdy nebyl dopaden. Když se po třech letech do odloženého případu znovu pouští Enzo Macleod, zjistí, že v napohled klidném francouzském vinařství vře tvrdý boj plný chamtivosti, závisti a zoufalství. Enzovi se nabízí jeden potencionální vrah za druhým: místní vinaři, členové Řádu božské láhve, a dokonce i Pettyho dcera Michelle. Co když je někdo z nich připraven Enza zastavit, i kdyby měl zabíjet znovu?

Já jednoduše to francouzské prostředí miluji. Díky autorovi skvělému popisu okolí máte úplně pocit, že se v té Francii opravdu nacházíte a snad i pijete na nějaké vinici to jejich skvělé víno. Ostatně víno v této knize hraje obrovskou roli. Místy si ovšem připadáte, že čtete spíše nějakou odbornou literaturu než krimi. Pojmy jako homogeneze, vysokotlaková mikrovlnná digesce pomocí koncentrovaného HNO3 vám asi moc neřeknou, ale nijak zvlášť to nevadí. Text to ozvláštní a vy si můžete případně někde vyhledat, co se za těmito pojmy skrývá. I samotné ochutnávání vína je vcelku věda a nutno dodat, že autor knihu sepsal skvěle a čtenář se dozví mnoho zajímavých informací. Jen si tedy moc nedokáži představit, že bych ucítil při ochutnávání vína třeba masový podtón či lékořici atd. Dosti originální je i uchování mrtvol. Ty se marinovaly ve víně. Holt někdo marinuje ve víně třeba maso či hrušky a někdo do nich nakládá své oběti. Opět dosti originální způsob jak čtenáře zaujmout, a radím vám, abyste si to nepředstavovali jako já. Z oblasti ne zrovna hezkých obrazů pak ještě jmenujme třeba i samotnou pitvu oběti, která už tak evokuje dost nehezkých věcí, ale autor právě zde ještě víc přitlačí na pilu. Naštěstí do textu vepsal i vyloženě úsměvné věci na odlehčení děje, například psisko rozvazující lidem tkaničky. Jen si tedy autor mohl odpustit to, že tento pes nakonec skončí rozpárán. Kniha je jinak opravdu napínavá až v závěru, ale nebojte, i v průběhu čtení na vás nějaké to napětí přece jenom čeká. Když už jsme u toho konce, tak se k němu dostanete docela rychle, jelikož ani Kritik nemá moc stran (312 stran). Úplný závěr je nám pak podán otázkou. A na případnou odpověď si budeme muset počkat, ovšem hlavní děj je jinak v knize uzavřen. Za plus se rovněž dají považovat i postavy. Nejvíc prostoru dostává samozřejmě s každým okem jinak barevným, s vlasy do ohonu a se šedými pramínky v nich vyšetřující Enzo. Tento hrdina mě jednoduše baví a je to obrovský sympaťák. V ději se pak postupně objevují nám už známé další postavy z prvního dílu této série. Mně osobně pak nejvíc zaujali a líbí se mi dvě z nich. Přítel Enzovy dcery Bertrand, který neustále nepřestává pozitivně překvapovat a prsatá Enzova studentka Nicole. Kritik je krimi, díky níž se přenesete do Francie a napomáhá tomu i hodně francouzských slov v ději použitých. Spojení Francie a krimi k sobě jednoduše jde, alespoň v tomto případě. I když je Kritik skvělý, tak více se mně líbil první díl série. Jeho příběh mně přišel takový celkově propracovanější a víc mě i bavilo to hledání odpovědí na nalezené indicie. Kritikovi pak uděluji 85 %.

Poznámka na závěr: Kdo by to byl řekl, že se díky kriminálce rozhodnu začít pít a vařit. Když se však v ději neustále objevuje víno, tak vám to nedá a nějaké si koupíte. Obzvlášť když ta francouzská jsou výtečná. K dobrému vínu pak samozřejmě patří i dobré jídlo. Jelikož velice rád vařím a zkouším nové recepty, tak o programu na jedno odpoledne bylo jasno. Uvařte si tedy třeba jako já takové francouzské menu. K předkrmu jsem si upekl Quiche s krémem z pečených paprik, provensálskými bylinkami a kozím sýrem. Následovala pro Francii typická cibulačka. Hlavní chod byl ve znamení Korsického hovězího s francouzskou kaší a nebo cuketovými bramboráčky. A sladká tečka na závěr se nesla ve znamení pomerančovo – čokoládových koláčků. Sice zaplatíte poněkud více za suroviny, ale za ten pocit sedmého nebe v puse při konzumaci a radosti při vaření těchto delikates to rozhodně stojí. Za čtení stejně tak stojí i série Akta Enzo od Petera Maye.

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.