Select Page

K starým časům dejme si guláš

Guláš pro Masaryka – Milena Štráfeldová

Kniha je z části fiktivní rodinnou kronikou hostinské, která skutečně vařila guláš pro prezidenta T. G. Masaryka. Kuchařka Poldinka je ale jednou z těch obyčejných žen, které dokážou své blízké chránit i tím nejprostším způsobem – i uprostřed nejhorší válečné bídy, za epidemií a požárů postaví na stůl mísu s gulášem. A na pozadí této kroniky se odehrávají velké dějiny, probíhá národní obrození se svými spory, obě války, Osvětim atd.

Hlavními postavami v knize jsou dvě ženy, matka a dcera, které žijí zdánlivě obyčejné životy na pozadí velkých dějinných zvratů, ale tyto životy přece jenom tak obyčejné nejsou. Naopak jsou neobyčejně krásně znázorněny v této neobyčejné knize. Když už píšu o postavách, tak je vlastně obecně musím pochválit, jako celek jsou myslím dobře zvládnuté. Dobře zvládnutý je i samotný děj knihy. Líbila se mi samotná proměnlivost děje. Místy je takový nahuštěný, dramatický a místy zase takový umírněnější, pozvolnější. Nikdy však nenudí, a i za to si autorka zaslouží pochvalu. Chválit musím i jazyk, kterým je kniha napsaná. Ten je zde opravdu krásný a je vidět, že si s ním autorka dala hodně práce a hlavně do celého příběhu opravdu pasuje. Dočkáte se tak starší, krásné a zajímavé češtiny, ale překvapí vás i plno starších a kouzelných rýmovaček, písniček. Oceňuji i jakýsi soulad a vyváženost dvou částí knihy. Tou první částí jsou již zmíněné životy hlavních hrdinek a druhou částí mám na mysli autorčiny popisy skutečných událostí a pak tzv. „blouznění“. Konkrétně pak blouznění o vlasti, o divadle, o republice a lepších zítřcích. Díky těmto tzv. „blouzněním“ se sama autorka ptá, jak jinak by se naše dějiny vyvíjely, kdyby věc národního obrození nevzala za svou jakási kávová společnost básníků, kteří si národ vysnili jako literární postavu? Proč horliví vlastenci raději uvěřili padělkům, i když je před podvrženými rukopisy varoval už sám Josef Dobrovský? A proč se celá desetiletí hádali nad Národním divadlem? Proč studenti uspořádali za hilsneriády štvanici na svého profesora T. G. Masaryka a titíž studenti ho pak nadšeně vítali jako prezidenta osvoboditele? A zaplatil skutečně Masaryk z peněz, které byly určeny pro čs. legie, atentát na Lenina? Byl Edvard Beneš agentem NKVD? Nebyl nakonec vznik samostatného Československa historickým omylem? A umíme se dnes, po sto letech, vyrovnat s tak provokativními otázkami? Obě části se navzájem skvěle doplňují a prostě k sobě patří. Plusem je i nenásilná vzdělávací forma a je vidět, že člověk se nemusí například jen suše učit z učebnice, když se chce dozvědět něco nového. Plusové body si zaslouží i onen guláš. Za a) se dozvíme zajímavý recept na guláš a za b) funguje jako další dobrý spojovník určitých částí v knize. Dodám i informaci k rozsahu knihy. Kniha má 376 stran, tudíž se dá říci, že se opět jedná o vcelku klasický rozsah.

Guláš pro Masaryka je důkazem, že i domácí literární tvorba má své zajímavé a krásné tituly, jejímž čtením rozhodně nebudete zbytečně ztrácet čas a ještě se třeba dozvíte i něco nového. Já se u čtení nenudil, dozvěděl jsem se něco nového a kniha se mi jako celek hodně líbila. Proto jí uděluji 95 %.

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.