Select Page

Kratičká, ale z domova

Království za story – Petr Šabach

Máte tak dvě hodinky i méně čas? Chcete opravdu krátkou knížku? Napsanou známým a respektovaným autorem z domova? Knížku obsahující povídky? Tak to pak sáhněte po Království za story, jelikož splňuje všechny tyto požadavky.

Nahá Wanda hraje na piano a přitom mává rukama jako pták křídly. Kdesi v jurtě popíjí český novinář vodku s jediným mongolským Pekelným andělem. Doktor Hrdlička stoupá obut do papírových krabic zamrzlou Nerudovou ulicí. V kapse ho hřejí konzervy čínského masa, on už se však těší na šneky. Hrdiny tohoto povídkového výboru nacházíme v nejroztodivnějších životních situacích. Kolika z nich se však nenávratně změní život?

Taky jste tuto knihu dostali za něco a nebo k něčemu? Třeba za nákup? Vypovídá to o ní něco? Možná ano, možná ne. Popravdě si z ní na zadek ale opravdu nesednete. Je ideální tak na výplň trošku delší chvíle, ale nějaký hluboký čtenářský zážitek tady rozhodně nečekejte. Je smutné, že povídky vám rozhodně neutkvějí delší dobu v paměti. Za pár minut už vlastně ani nevíte, o čem byla ta poslední. Nijak spolu ani moc nesouvisejí. Povídky jsou jak vtipné, tak i smutné až depresivní. Celkově jsou však takové nemastné, neslané. Ta vtipná není zase až tak vtipná. Přitom humor je s tímto autorem neodmyslitelně spjatý. Smutná, depresivní povídka je zase tak nějak podivně smutná a depresivní. Mírně oceňuji pár otevřených konců u povídek. Alespoň tím autor nutí čtenáře přemýšlet a umožňuje jim si je dotvořit dle vlastní fantazie. Někdy v povídkách zmateně hledáte pointu. Celé je to takové zmatené, stejně jako samotný obsah knihy. Třeba jak může někdo hrát na piano a přitom mávat rukama atd. Z povídek navíc samotný pan autor nejde skoro poznat, nevědět kdo je autorem, tak ho já i ani mnoho dalších čtenářů vůbec netipne. Jazyk je také takový obyčejný, jako kdyby snad knížku napsalo dítko chodící ještě na základní školu. Objevil jsem i pár vážně podivných slovních obratů a za boha nemohu přijít na to, co tím chtěl autor říct či naznačit. Bohužel nebudu pět ódu ani na postavy. Jsou strašně obecné, nudí, místy jsou prapodivné. Čtenář je hned zapomene. V konečném důsledku to však asi tolik nevadí. Přece jenom čtete rychle povídku za povídkou a stejně tak rychle se objevují nové a nové postavy. V úvodu recenze jsem také psal, že čtení tohoto dílka vám zabere přibližně tak dvě hodiny. To je pravdivá informace. Kniha má totiž pouhých 80 stran.

Lámu si hlavu nad tím, proč vlastně tahle kniha vyšla. Pro nové čtenáře autora tahle četba rozhodně nebude kdovíjak skvělá, a ani jeho fanoušci rozhodně nejsou z tohoto díla nadšení. Nicméně i mistr tesař se utne, jelikož však za knihu nic neutratíte, tak to vem čert. Dodávám i dnes velice nízké procentuální hodnocení, konkrétně 35 %. Šabach určitě umí mnohem, mnohem lépe. Tak mi to alespoň bylo totiž tvrzeno, jelikož se zatím jedná o mé první seznámení s tímto autorem.

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.