Select Page

Lidé nepřestanou udivovat

Lidé nepřestanou udivovat

Páté roční období – Mons Kallentoft

Už pátý díl série s kriminální inspektorkou Malin Forsovou spatřil světlo světa. Co si v něm pro nás autor připravil tentokrát? A budeme opět udiveni?

Je začátek května a otec s dětmi při procházce lesem narazí na značně zohavené ženské tělo. Mrtvola je děsivě zachovalá a pokrytá zřetelnými stopami po mučení.  Inspektorka Forsová si vraždu okamžitě dá do souvislosti s případem Marie Murvallové, mladé ženy, která byla před několika lety nalezena v lese znásilněná a brutálně zbitá. Oněmělá Marie poté skončila v psychiatrické léčebně, kde v tichosti přežívá pohroužena do svého traumatu. Malin se shodou okolností setká s lékařkou z jiné léčebny a ta jí řekne o podobném případu. Postupně vychází najevo, že Marie je jen malou součástí velké skládanky. Ale co může být tak strašné, že to nelze vyjádřit slovy?

Nutno říct, že když jsem dočetl první díl této série, tak sice ano, kniha se mi líbila, ale úplně jsem si ještě nezvykl na Kallentoftův styl. Zvyknutí na jeho styl se naštěstí dostavilo už v druhém díle série. A od té doby se mi autorův styl psaní velice líbí a řekl bych, že snad víc a víc (vyjma tedy třetího dílu, který jsem zatím označil za nejhorší ze série).

Jarní mrtví nastavili laťku hodně vysoko (stále ji považuji totiž za nejlepší díl této série). Velice rád ale musím napsat, že Páté roční období skoro na milimetr přesně na tuto laťku dosáhlo. Jen tak dál, Monsi.

Nutno takhle z kraje říci, že autor nám v tomto příběhu docela zdrsněl. Příklady za všechno: Držení zapáleného zapalovače u varlat, pistole hlavní doslova nalepená u zadnice. Mohu pak zmínit i hadr namočený do a) kyseliny b) bezového sirupu c) malinového sirupu. Z nich pak násilník vybírá, který vloží do úst své ženské oběti. Jako poslední příklad pak uvedu hon na mučenou ženu, jako hon na lovnou zvěř. Nic příjemného, jen co je pravda. Naštěstí autor (sice velice maličko, ale přeci) do textu vepsal i úsměvné či veselé věci. Jde například o zadržení násilníka nastavením nohy malou holčičkou. Dočkáme se i těhotenství. Vysloveně vtipně pak z určitého spektra působí i Rada pro sledování výživové hodnoty výkalů, Komise pro průzkum erotičnosti dámského prádla, Úřad pro kontrolu poklic na kole.

Rozsahově nic nového (455 stran). Nic nového už není ani promlouvání mrtvých. Celkově jsou postavy i v tomto díle sepsáni velice věrohodně. A člověk se s většinou z nich (oběti a dobráci) dokáže ztotožnit. Napětí opět hlavně v závěru knihy. Najdeme ho však v určitých částech v celém příběhu. Trošku upozaděné, na rozdíl od ostatních knih, pak jsou osobní problémy Malin. Konec však dává tušit, že nás možná čekají další zajímavé peripetie v jejím životě. A to právě kvůli tomu, co se jí stalo na konci knihy. Originálně pak hodnotím i samotný název knihy. Jen osobně bych děj posunul spíš o měsíc dřív.  Květen, byť jeho začátek, už je pro mě jednoduše jaro. Kallentoft pak Páté roční období nijak zvlášť nepojmenovává, jako by to snad ani nešlo, stejně jako uvěřit tomu, jak nás lidská rasa dokáže udivovat, ať už v dobrém, či špatném.

Autor nás svými knihami provedl ročními obdobími a ještě jedno dokonce přidal. Každé roční období pak člověka nějak zaujme, něco mu nabídne atd. Stejně tak knihy od Monse Kallentofta.

Páté roční období je pro mě zatím druhý nejlepší díl ze série. Ale příběhově se mně více líbili Jarní mrtví, proto uděluju Pátému ročnímu období 92%.

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.