Select Page

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti – Ransom Riggs

Tato kniha se může hrdě zařadit mezi velmi vydařené kousky fantasy literatury. Dokáže každého fanouška tohoto žánru patřičně naladit do onoho světa nadpřirozena, obaleného velkou dávkou tajemství a napětí.

Hlavní postavou knihy je Jacob Portman, který žije na Floridě v malém pobřežním městečku Englewood. Jeho život mu připadá nesmírně nudný a nezajímavý. Ve své rodině vždy obdivoval svého dědečka. On mu totiž v dětství vyprávěl fantastické příběhy o starém sirotčinci ve Walesu, kde strávil nějaký čas. Vyprávěl o zvláštních schopnostech dětí v sirotčinci a jejich vychovatelce. Každé dítě mělo jiný dar. Některé dokázalo být neviditelné. Jiné mělo obrovskou sílu. Nikdo příběhům příliš nevěřil. Ale Jacob se stal jednoho dne svědkem děsivé události, která mu naprosto změní život. Jak se zdá, dědovy příběhy se zakládaly na pravdě, kterou on zatouží nalézt. Proto odjíždí s otcem na onen ostrov, kde se má záhadný sirotčinec nacházet… Co najde a odhalí na ostrově? Čeho všeho bude svědkem? To se čtenář všechno může dozvědět na stránkách této knihy.

Na začátku je prolog. Napojuje se na první kapitolu, tudíž je vhodné nepřeskočit to. Dále je kniha členěna na kapitoly, které jsou většinou delší. Text je napsán ich-formou. Příběh v knize krásně doplňují černobílé fotografie, jež výrazně podtrhují prožitek z četby. Jedná se o fotografie autentické a až na několik málo výjimek u nich nebyla provedena žádná změna. Většinou byly sesbírány z archívů, od lidí apod. Jejich rejstřík může čtenář v knize rovněž nalézt.

Autor dokáže důležité momenty barvitě vykreslit. Umí si pohrát s celkovým popisem prostředí. Zejména pak u sirotčince a obyvatel, kteří tam bydlí. Někdy se děj trochu stočí k malinké romantice. Nicméně nechci prozrazovat, kdo a s kým. Je vhodné se nechat překvapit.

Pokud se na děj nedíváme pouze povrchně, může nás linie příběhu dovést k samotnému jádru. Nejenom, že je v centru pozornosti přátelství, spravedlnost, ale i odlišnost. Právě děti ze sirotčince byly odlišné od ostatních a bylo to pro ně nesmírně těžké. Ale toto se děje i ve skutečném životě. Lidé mají veliký problém přijmout mezi sebe někoho, kdo se od nich nějakým způsobem liší.

Kdybych měl dílo porovnat s jinými romány podobného charakteru, usadil bych ho na zlatý střed. Není v žádném případě zklamáním, avšak není ani ničím ojedinělé. Jinak do věkové skupiny bych to zařadil někam mezi 12-13 lety.

Kniha se mi líbila a působila na mě kouzelným dojmem. Jak už jsem zmiňoval, byla doplňována černobílými fotografiemi. To dodávalo celkově ději napínavou atmosféru. Malý mínus bych ovšem viděl v příliš velké konkurenci. Skvělých příběhů s fantastickou tématikou je hrozně moc. A člověk v tom množství má pak možnost porovnávat. Avšak jestliže přehlédnu tuto okolnost, dějová linka dokáže upoutat pozornost a příjemně zabavit.

 

About The Author

Jan Houdek

Jmenuji se Jan Houdek. Je mi dvaadvacet let. Narodil jsem se 6. 3. 1995 v Brně-Bohunicích. Žiji ve Žďáře nad Sázavou. Od narození mám dětskou mozkovou obrnu. To zásadně ovlivnilo můj celkový přístup k životu v mnoha ohledech... Na základní škole jsem dostal velmi dobrou třídní učitelku, která zásadně ovlivnila můj vztah ke knihám a literatuře. Vštěpovala nám neustále do hlavy, že čtení je základ vědomostí a vzdělání. Už tehdy mi řekla „Honzíku, ty by jsi měl jít na nějakou střední školu knih“. Kdepak by mě tehdy napadlo, že tomu někdy tak skutečně bude... Mezi moje zájmy patří poslech hudby, čtení knih, psaní básní a příběhů, sledování filmů a seriálů, navštěvování hradů a zámků... Nejraději však momentálně skládám básně. Vybíjím si v nich svoje emoce a pocity. A objevuji tak nový svět. S tímto koníčkem jsem začínal přibližně v roce 2011. Tehdy jsem k tomu přistupoval pomalu a nejistě. Po čase mi však skládání básní přirostlo skutečně k srdci. A dnes už se jejich počet šplhá téměř ke dvěma stům. Jeden můj známý věděl, že skládám rád básně a proto mi řekl o projektu s názvem Hithit, jenž umožňuje lidem si splnit vytoužené sny. Prostřednictvím tohoto projektu se nasbírala potřebná finanční částka k zaplacení autorského čtení moji první básnické sbírky. Díky útrženým penězům ze sbírek jsem si mohl alespoň částečně sám zaplatit speciální rehabilitaci Klim-Therapy v Klimkovicích u Ostravy. Tato nová metoda rehabilitačního cvičení pomáhá lidem s handicapem zlepšit jejich fyzický stav. Je však zapotřebí to minimálně jednoročně opakovat, né-li vícekrát. Poněvadž učinek je poté mnohem větší a trvalejší. Problém je, že to je dost finančně náročné... Co mám v plánu do budoucna? Musím říct, že těch činností a věcí by bylo věru hodně. Mezi jednu z nich patří zcela jistě vydání další básnické sbírky s novými básněmi. Upřímně za poslední rok, co mi bylo umožněno sem nastoupit, se můj život změnil neuvěřitelně úžasným způsobem. A to je pro mě opravdu dobré. V minulosti jsem potkal různé lidi a zažil všelijaké životní okamžiky. Ale tak či tak, jsem rád také za ty špatné okamžiky v životě. Protože hlavně díky nim jsem tady a můžu Vám nyní o sobě něco málo napsat. Na závěr, kdo by měl zájem o moji básnickou sbírku s názvem Hořkosladké verše z mého nitra, může mě kontaktovat na e-mail jan.houdek@seznam.cz. Já zašlu sbírku pak na adresu uvedenou v e-mailu. Jsem ochotný zodpovědět i případné dotazy.