Select Page

Skvělý Host se špatným dárkem

Trolí katedrála – Ólafur Gunnarsson

 

Představme si nakladatelství jako hosta (Host je i název jednoho našeho tuzemského nakladatelství, proto je psán v názvu s velkým počátečním písmenem) a jeho knihy jako dárek, který nám tento host vždy nabídne.

Myslím, že nakladatelství Host je pak opravdu skvělým hostem, jelikož nabízí opravdu skvělé tituly, a také je skvěle zpracuje. Nicméně i ten sebelepší, sebeoblíbenější host se někdy sekne a nabídne vám něco, co možná na první pohled vypadá lákavě, ale při bližším ohledání zjistíte, že daná věc až takovou kvalitu nemá. Přesně to se mi stalo u knihy Trolí katedrála.

Sigurbjörn je architekt s velkými sny. Na jaře roku 1953 věnuje všechen čas plánování prvního obchodního domu na Islandu. Jakmile budova stojí a je připravena k otevření, v tom momentě je architektův syn do ní vlákán a sexuálně ho zneužijí. Román dále vypráví, jak tato zničující událost prorůstá jako rakovina životy všech, kteří jsou jí dotčeni. Architekt postupně zpochybňuje svoji víru, vztahy s přáteli i své manželství a jeho svět se stále rychleji rozpadá. Když nakonec přijde i o práci, nezadržitelně se řítí do propasti šílenství.

Čekal jsem psychologickým dramatem nabitou knihu, no nestalo se. Postavy se už od začátku chovaly mnohdy nelogicky a hlavně mi přišli všichni vesměs otravní, a to už je silná káva. Jeden ze stěžejních bodů knihy, ono sexuální zneužití, je v knize popsán jen tak halabala, že by si ho nepozorný čtenář snad pomalu ani nevšiml. Samozřejmě netvrdím, že o tom má autor sáhodlouze psát a zabíhat do detailů, ale trochu více rozvést by tuto událost mohl. Některé chování rodiny po tomto neblahém činu pak už hraničilo se samotným šílenstvím. Co mně ale na knize vadilo nejvíc, byla její děsná nudnost. Dokonce mě jednou i uspala, a to už je u mě co říct, jelikož to mám častokrát naopak.

Po dlouhé době jsem se rozhodl číst i něco jiného než detektivky a byla to špatná volba. Tudíž se vrátím ke krimi a vyberu si pak nějakou jinou žánrovou beletrii. Snad se už tentokrát trefím. Za mě 40 %. Kniha se mi nelíbila.

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.