Select Page

Sto roků samoty

Sto roků samoty – Gabriel García Márquez

V malé vesničce jménem Macondo se rodí příběh generace Buendiů.

G. G. Márguez Vám ukazuje poutavé a často i kruté osudy této rodiny.

Poukazuje na nestálost života a koloběh osudů. Děj románu je zařazen od roku 1830 do roku 1930, kdy v Jihoamerické republice začíná občanská revoluce a nastupuje imperialismus. Tyto události ovlivňují jeho postavy a udávají směr jejich dalších kroků.

Dal se vést svým osobním přesvědčením, že se člověk nezrodí jednou provždy toho dne, kdy jej matka porodila, nýbrž že život sám ho znovu a vícekrát přinutí, aby porodil sám sebe.

Autor se ukazuje jako nezaujatý vypravěč, kniha je psaná chronologicky a používá se v ní velmi často přímá řeč. Spisovatel využívá iluze a magie. Děj má více hlavních detailně popsaných postav. Dílo je typickým příkladem magického realismu, za jehož nejznámějšího představitele je autor považován.

Gabriel García Márquez, kolumbijský spisovatel a novinář, se narodil roku 1927 v městečku Aracataca. To mu posloužilo jako předloha knižního města Macondo. Je držitelem Nobelovy ceny za literaturu z roku 1982. Mezi jeho další známá díla patří Láska za časů cholery, Kronika neohlášené smrti a Na paměť mým smutným courám.  Zemřel roku 2014 v Mexiku.

Od Márqueze jsem už četla dvě jiné knihy, a proto jsem byla s jeho stylem psaní seznámena. Díky tomu mě  jeho osobitý a občas i drsný popis událostí nepřekvapil. Ze začátku jsem měla problém rozpoznat postavy a pochopit jejich jednání a události, které následovaly. Občas jsem s tím nesouhlasila a i postavy odsuzovala.  Čím více jsem se dostávala ke konci knihy, tím více se dal chápat sled událostí a důvod jednání hlavních postav.

Doporučovala bych tuto knihu zdatnějším čtenářům, kteří se nebojí výzev a mají otevřenou mysl.

 

About The Author