Select Page

Strom života

Strom života

Dcery – Kateřina Dubská

Josef je malý chlapec, který má velmi smutné dětství. Jeho otec zemřel při práci, matka se znovu vdala, ale i otčím zahynul. Kolem něj je chudoba, často trpí hlady a spí ve skříni, kde sní o lepším životě. Snaží se přežít, a když dospěje, vyučí se řemeslu. Při práci pro místního velkého pána, který je Žid, ho poprvé svede pánova milenka, v této oblasti zkušená žena. A Josef pozná, co je to touha po ženě. Stane se z něho Vlk, který věčně lační po kořisti.

Odjíždí do Prahy a tam potká Drahu, ta je z početné rodiny, která drží při sobě. To se Josefovi líbí, a proto Drahu přivede do jiného stavu. Vezmou se, ačkoliv je její matka zásadně proti. Přichází válka a Josefa odvážejí do koncentračního tábora, kvůli chybě v práci. Odtud se vrací úplně jiný člověk, poznamenaný utrpením, kterým si prošel a o kterém nechce mluvit. Celé rodině dělá peklo na zemi, dokonce je i fyzicky napadá. Draha se snaží chránit jejich dvě dcery před hněvem otce.

Tímto se rozjíždí osudy první generace tohoto románu. Děti vyrostou, ale zlé zážitky z dětství jen tak nezmizí. Nesou si je dál, prožívají své osudy a předávají svým dětem to, co je v nich dobré, ale i zlé. Chtějí být lepší, než byli jejich rodiče, ale geny jsou dány a osud vede naše kroky. Žádná dívka si nevybere správného partnera. Začíná to láskou a touhou a končí nenávistí. Je to snad prokletí této rodiny? Mnohdy lidi sblíží až smrt, ale to už je pozdě, na všechno. Ztracené roky už jim nikdo nevrátí. Zůstanou jen vzpomínky a hluboký žal.

Krásný a navíc skutečný příběh rodiny, kdy děti toho moc nechápou, dospějí, mnohé pochopí a na stáří s pokorou hledí na další generaci, která nebude jiná.

Autorka vypráví příběh čtyř generací své vlastní rodiny a jeho děj se ze Slovácka přesouvá do Prahy, severních Čech a Brna. Autorka žije v Bílých Karpatech, na samotě u lesa, chová kozy, včelaří a píše knihy. Tato kniha je její druhý román.

Kniha je obsáhlá, má bezmála šest set stran. Je rozdělena do čtyř částí, každá má kapitoly a ty mají své názvy. Nemá ilustrace, až na konci knihy je strom a na něm ptáci. Je to zřejmě strom života a ptáci představují členy rodiny. Stejný strom je i na obalu knihy, ale je barevný. Pod ním je opuštěná lavička. Vybízí k zamyšlení se nad životem, rodinou a vztahy.

Román se mi četl dobře, každého člena poznáváme jako dítě a skokem do dalších kapitol sledujeme, jak stárne. Na začátku i konci knihy je schéma rodiny, které je velice rozvětvené, až jsem se v něm ztrácela. Doporučila bych knihu zralým ženám, které už mají děti a vztahové i rodinné karamboly za sebou.

Jazyk je srozumitelný, místy je použito slovácké nářečí, což je úsměvné pro lidi, co jej neznají. Při čtení tohoto románu si člověk uvědomí, že každá rodina má ve skříni své kostlivce a že krev není voda!

 

About The Author