Select Page

V pohádkách končí vše šťastně? Ne v mých

Bratři Grimmové – Pohádky

 

Pohádky jsou stále prima, stále skvělé, ale už to nebylo ono prostě. Nebo byly čteny v nevhodnou dobu. Přesto jsem si jejich čtení víceméně užíval a žádné trpění (mé) u nich nehrozilo. Musím se také přiznat, že jsem po pohádkové knize sáhl jen z důvodu plnění čtenářské výzvy pro letošní rok, ale co už. Bratři Grimmové jsou moji velcí oblíbenci v tomto žánru a filmy s jejich pohádkami přímo zbožňuji a většinou se na něj dívám v televizi, pokud tedy zrovna mohu. Teď už však přejděme k samotným pohádkám.

V knize najdeme 15 klasických pohádek těchto bratří. Jmenovitě třeba Sněhurku, Růženku, Červenou karkulku, Lociku, Šípkovou Růženku, Žabího prince, Husopasku, Krále drozdí bradu, Jeníčka a Mařenku atd. Nechybí ani bohaté a hezké ilustrace a velké písmo. Díky němu jsem si připadal chvílemi jako stařeček, který ještě naštěstí nepotřebuje brýle na čtení, ale velká písmena už mít v textu musí. Jak jsem psal, tak tyto pohádky jsem si vybral záměrně, a to i z toho důvodu, že jsou místy takové temnější, a to já můžu. Stejně však na mě byly temné jen málo. Už jsem definitivně a asi doživotně deformován svou láskou ke kriminálkám, jelikož jsem si tu vraždil postavy jak na běžícím páse. Má deformita či smutnění po nějaké té hezké kriminálce dospěla až do bodu, že jsem si vypsal na papírky postavy a na další papírky způsob jejich smrti. A pak začalo to pravé tóčo aneb tahání z misek postavu a způsob její smrti. Pak jsem ještě přidal misku s papírky, na kterých byl napsán vrah či vrahové. Růženka tak skončila otrávená plynovým jedem, Červená karkulka gilotinou usekla hlavu Husopasce, ze skály byl shozen Jeníček Mařenkou, Locika ukřižovala Žabího prince atd. No prostě odklon od pohádky, jak jen může být. Nicméně stále jsem četl pohádkovou knihu, takže pár slov opravdu k pohádkám. Samozřejmě vše končí šťastně, a o to přece jde. Kniha jinak nabízí už ikonické pohádkové postavy, děj svižně ubíhá, nenudí, ilustrace jsou velice povedené. Samotná kniha je pak přečtena velice rychle a dá se číst v jakémkoli věku. Grimmové jsou prostě klasika. Na závěr musím dodat, že nejsem nějaký nemilovník pohádek. Naopak pohádky mám rád, občas na ně i kouknu, některé i pochválím. Můj milovaný žánr už to však není a rád ho přenechám mladším. Ti třeba ještě nemají zkažený pohled na svět a třeba si myslí, že opravdu vše končí šťastně. Tyto pohádky pak hodnotím 80 %.

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.