Select Page

A co tahle série?

Dům, ve kterém… (Smečka ze čtvrtého pokoje) – Mariam Petrosjanová

Tuhle knížku jsem vyhrál v soutěži na jednom blogu, který se věnuje knihám a recenzím na ně. Bylo i samotné její čtení výhrou?

Objevila se nám tu další série. Tahle teprve začíná, a tak se na pultech knihkupců u nás objevil teprve její první díl. Má cenu s ní začínat? Čtěte tuhle recenzi dál a zjistíte můj názor.

Na kraji města uprostřed paneláků stojí šedý dům. Skrývá v sobě tajemství a za jediný den se v něm odehrají příběhy, které ve světě venku nezažijete za celý život. Dům je něčím mnohem víc než jen internátní školou pro děti, které opustili jejich rodiče. Stejně zvláštní jako dům samotný jsou i jeho obyvatelé.

Mladý vozíčkář, přezdívaný Kuřák, žije v domě už několik měsíců. Když ho přestěhují do jiné skupiny výrazných osobností i prazvláštních individuí, uvědomí si, že Dům je místo, které dokáže obrátit život naruby všem, kteří žijí mezi jeho zdmi … dokonce je může i zabít.

Kniha se sice žánrově řadí mezi fantasy literaturu, ale ve skutečnosti sem tak úplně nepatří.  Nenajdeme zde typické prvky, jako třeba kouzla či kouzelné bytosti. Na druhou stranu je příběh celkově něčím zvláštní a nelze ho bez pořádné dávky fantazie číst. Z příběhu stále vyčnívá jisté tajemno. Zajímavé je i to, že byť je kniha určena primárně dětským a mladším čtenářům, tak hlavní postavy jsou silní kuřáci a cizí pro ně není ani láhev alkoholu. Vzorem pro tyto věkové kategorie tudíž asi nebudou.

Ze začátku autorka rozhodně nijak neseznamuje a rovnou nás takříkajíc vhodí doprostřed všeho. Vy se tak musíte ve všem rychle zorientovat. Prvotním možným problémem se tak stane zapamatování si postav, kterých je v textu víc než dost. Určitou pomůckou může být to, že nemají jména, ale jsou označovány dle nějaké své vlastnosti. Takže tu máme Lorda vedle Slepce, Tlusťocha, Kuřáka atd.

Zajímavé je i samotné časové vyznění příběhu. Nejenom že sledujete proměny hlavních hrdinů, ale v mezikapitolách zjišťujete minulost onoho Domu v průběhu času. Pravda, i tady se budete trochu ztrácet. Kniha je celkově taková krapet chaotická a místy působí neuspořádaně. Jistá zmatenost však vcelku dobře koresponduje se samotným prostředím domu. Čtenář se při čtení rozhodně nenudí. Tam kde se vysvětlí jedna záhada, se rázem objeví druhá. Zklamu pak ty, co se těšili na uzavřený konec, tady se ho nedočkáte. Přece jenom se jedná o úvodní díl trilogie.

Jazykově je pak kniha hotovým potěšením. Najdeme zde zajímavé slovní obraty, přívětivý i černý humor, pořádnou dávku cynismu, jistou porci tragédie atd. Pěkné je i to, že autorčin styl psaní dokáže být na první pohled nelogický. Je však nelogický opravdu? Čtenář si může s touto myšlenkou po celou četbu pohrávat. Vysokému hodnocení pak nahrávají i skvěle zvládnuté postavy. Ty nenudí, jsou plastické, bavila mě jejich interakce, charakter a prostě se u nich nejedná o špatné zpracování. Nebude chybět ani informace o rozsahu díla. Úvodní díl série pak má konkrétně 328 stran.

Nevím, jak vás, ale mě fantasy baví. A nemusí to být ani to fantasy klasické. Přidá-li se ještě do toho parta zajímavých dětí a kvalitně zpracovaný příběh, tak pak se většinou spokojenost dostaví téměř sama. Vyzkoušel jsem a jsem spokojen. Úvodní díl nové trilogie pro naše čtenáře hodnotím 90 % a v příštím roce si téměř určitě přečtu její pokračování.

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.