Select Page

Peníze nebo láska?

Lakomec – Molière

Ve světě, kde vládnou peníze, se nachází člověk tak lakomý, že by vedle něj i strýček Skrblík vypadal jako člen charitativní organizace. Vlastním dětem nedá ani vindru, a proto jsou nuceni si půjčovat. Když se ale do toho všeho začne motat láska, tak to začne být pěkně napínavé.

Děj této komediální hry se odehrává v Paříži, v rodině jednoho bohatého a majetného otce Harpagona, jeho syna Kleanta a dcery Elišky. Do této rodiny se chce, zatím bez vědomí Harpagona, přiženit Eliščin nápadník Valér. Ten je Harpagonovou pravou rukou, dělá mu totiž v sídle správce. A snaží se vědomě získat jeho náklonost, aby jej mohl později požádat o ruku Elišky. Harpagon je mocný, zámožný majetný, ale hlavně lakomý člověk až běda. Na všem a na každém se snaží ušetřit, co to jde, jen aby mohl dát co nejvíce zlaťáků a stříbrňáků do své napěchované skříňky. Pokud jde o jeho peníze, je velmi ostražitý a paranoidní, jak sám říká: „Já těm trezorům moc nedůvěřuju, to se dá snadno otevřít.“ Takto zbohatl jen díky nekalým praktikám jako jsou například nesmyslně vysoké úroky na půjčkách, které lidem dává. Jednu z těchto půjček měl zanedlouho nabídnout i svému synovi, ovšem aniž by věděl, že jde právě o něj. Kleant, který je celý nešťastný z otcovy lakoty, si peníze pro své potřeby půjčuje, kde může. Také se uchází o ruku mladé, krásné a okouzlující Mariany, oba dva jsou do sebe až po uši zamilovaní. Naneštěstí se Mariana zalíbila i Harpagonovi a ten teď plánuje, že si ji vezme za ženu. V tom má prsty Frossina, která Harpagona utvrdila v tom, že se bude Marianě určitě líbit a že se nemá čeho bát, když se o ni bude ucházet. Bohužel netušila, že jsou již do sebe zamilovaní Mariana s Kleantem. Otec o této skutečnosti také zatím nic neví, ale to se má brzo změnit, protože Mariana navštíví Harpagonovo sídlo. A jak to dopadne, když tyto tajnosti hlavních postav vyjdou najevo?

Kniha je psána formou dialogu, jelikož se jedná o divadelní hru, která je rozdělena do pěti dějství, jež jsou složena ze scén, v rozsahu přibližně 1-9 scén za jedno dějství. Dílo je psáno ve spisovné a také nespisovné hovorové češtině např. u služebných, také je psáno chronologicky a v reálném čase. Ilustrace v této knize chybí, jak už to u většiny divadelních her v knižním vydání bývá.

Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin čerpal z mnoha divadelních her, jedna z nich byla bezesporu Plautova Komedie o hrnci. Tuto hru psal autor v dobrém rozpoložení, jelikož ji psal po svém úspěchu s jeho předchozí komedií „Měšťák šlechticem.“ V sedmnáctém století, ve kterém autor žil, se hra „Lakomec“ moc neuchytila a bohužel ji musel brzy stáhnout ze svého repertoáru. Zájem o tuto hru se dostavil až s příchodem nových století. Právě to, čím se ve své době nedokázala lidem zavděčit, přitahuje dnes inscenátory. Kniha je po celou dobu čtení velmi zábavná a nepostrádá řadu komických scén.

Dle mého názoru je kniha vhodná pro každého, komu je více než 15 let a neholduje příliš tlustým knihám. Podle mě se autor snaží poukázat na problémy společnosti ohledně peněz či majetku a kritizuje lakomé a nedobrotivé lidi. Snaží se humorně pojmout tuto negativní lidskou vlastnost, a jak je ona může dohnat k hrozným věcem, jako například šetření na vlastní rodině.

About The Author