Select Page

Smrt jako lék aneb Veronika se rozhodla zemřít

Veronika se rozhodla zemřít – Paulo Coelho

Další z mnoha knih brazilského spisovatele Paula Coelha. Tentokrát se jedná o psychologický román, psaný svižným moderním jazykem. Na řádcích se objevují argotické (pakliže považujeme klienty psychiatrických léčeben, jako vyloučenou skupinu) i odborné výrazy. Kniha se čte velmi dobře, nemá zbytečných zápletek a linie času je zachována. Autor nás obdaroval i celou řadou monologů Veroniky, které nám pomáhají pochopit těžko pochopitelné… touhu se zabít.

Nechci zde čtenáře připravit o napětí, které knihu provází, proto jediné, co z příběhu prozradím je, že se odehrává převážně za zdmi psychiatrické léčebny Villete, kam je Veronika převezena po pokusu se zabít. Po probuzení ji lékař oznamuje, že má natolik poškozené srdce, že její život nebude trvat déle než pár dnů.

Příběh je jednoduchý, nechybí sexuální napětí provázející jednu moc vydařenou scénu, setkáme se i s láskou a cestou za přehodnocením života.

Autor nepřichází se zrovna revoluční myšlenkou, ale způsob, jakým ji podal, kam děj zasadil a jak celou situaci vyřešil, určitě originální je. Troufám si říci, že po přečtení si člověk začne klást mnoho otázek. Možná je to jedna z knih, která má možnost člověka posunout, která rozhýbe nějaké ozubené kolečko dřímající v každém z nás. Naráží totiž na velmi aktuální problém. My víme, že vlastně žijeme v dobré době, ve většině států nezuří války, jsme zajištěni, máme zázemí, vodu i jídlo, ale… …ale stále nás něco trápí. Neumíme se radovat, podléháme beznaději a skepsi, tvoříme si problémy, které ještě ani nenastaly. Kniha naráží na všechny tyto novodobé civilizační choroby. Poskytuje nám možnost změnit úhel pohledu.

Zdi psychiatrické nemocnice nutně nemusejí jen chránit lidi před „blázny“ uvnitř, ale můžou naopak ochraňovat hodnoty a postoje lidí uvnitř před „blázny“ venku.

Román „Veronika se rozhodla zemřít“ vřele doporučuji. Je to výlet do prostředí, pro mnoho lidí neznámého. A to se neodmítá =)

About The Author

Johana Břešťáková

Původem jsem z Prahy, bydlela jsem však dlouho v Příboře, také v Ostravě, a nyní si hovím v Brně.. Nejraději mám knihy, kde čtu cosi, co jsem již dávno věděla a kniha mi to vlastně jen potvrdí.