Select Page

Květy zla

Květy zla – Charles Baudelaire

K napsání recenze jsem si vybral knihu Květy zla, která mne už velmi dlouho provází a vždy, když je ta správná chvíle, do ní rád znovu a znovu nahlížím, abych si mohl opět přečíst některou z básní, které mě nadchly, protože Baudelairova tvorba je naprosto úžasná a mě osobně velmi blízká.

V Baudelairových básních je evidentní autorova snaha pobouřit a vyburcovat společnost, osvobodit ji od konvencí a zažitých pravidel. Autor hledá krásu v ošklivosti a bolesti. Obdivuje a zároveň nenávidí ženy. Je tížen vlastním nitrem a unaven ze společnosti.

V tomto vydání knihy se skvělým překladem Vítězslava Nezvala chybí některé básně, které byly již ve dřívějších vydáních. Sbírka je rozdělena do pěti částí a ilustrace jsou pouze na přebalu knihy.

Co se týká historického kontextu díla, řadí se do Francie 80. let 19. století a patří do symbolismu a dekadence, protože je zde velmi často popisována skutečnost pomocí symbolů a autor uniká do nereálných světů a opovrhuje společností. Píše o smrti, erotice, morbiditě v době, kdy tato témata byla pro společnost naprosto nepřijatelná. V této lyrické poezii se objevují metafory, symboly i oxymora.

Autor Květů zla, Charles Baudelaire, se narodil roku 1821 v Paříži, kde vystudoval internátní školu a poté zahájil studium na právech. Byl zakladatelem časopisu Veřejné blaho a řadí se k tzv. prokletým básníkům 19. století. Jeho pohled na svět byl velmi cynický a rozervaná duše plná utrpení. Zemřel v Paříži roku 1867. Mezi další tzv. prokleté autory řadíme Paula Verlaina s díly Romance beze slov či  Saturnské básně nebo Arthura Rimbauda s dílem Iluminace. V tomto období tvořil i dekadent Oskar  Wilde, autor známé prózy Obraz Doriana Greye.

Knihu bych doporučil všem, kteří mají rád poezii, ale i tomu, kdo ji  rád třeba nemá, protože stojí za to do tohoto díla alespoň nahlédnout a udělat si obrázek o tom, co je dodnes vzorem a stěžejním dílem, které udalo směr veškeré moderní poezii.

About The Author