Select Page

Strýček „Svěrák“ usmívající, povídající…

Strýček „Svěrák“ usmívající, povídající…

Povídky, Nové povídky
Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák je pojem – tento národní všeuměl  (autor písní, scénářů a herec) si splnil před lety svůj sen a vydal knihu Povídky… tak jak toho má autor vždycky „hodně co říci“, neuběhla dlouhá doba a vyšla v pořadí druhá povídková kniha Nové povídky.

Svěrákův humor mám rád a tak jsem si zvědavě přečetl obě knihy a rozhodně u prvního přečtení nekončím – po čase se ke knihám vrátím a věřím, že třeba vyjdou i třetí „Nejnovější povídky“, u které mi smíchy potečou i slzy.

Čtení obou knížek bych připodobnil k mlsání kvalitní belgické čokolády, kdy si říkáte, že zůstanete u jednoho čtverečku a nakonec zjistíte, že se od tabulky čokolády neodtrhnete, dokud nesníte i poslední kousek.

Stejně tak tomu bylo i u krátkých povídek, jejichž přečtení Vám nezabere mnoho času, ale stejně se neubráníte kontinuálnímu čtení další a další povídky.

Příběhy jsou zábavné, lidské, psané takovým způsobem, že se při čtení usmíváte, jako byste sledovali mladá štěňátka hrající si klubíčkem.

Hlavní hrdinové jsou běžní lidé – se všemi lidským ctnostmi i nedokonalostmi, běžnými přáními i životními útrapami.

Povídková prvotina Povídky obsahuje 10 krátkých povídek – o nevěrném řidiči z povolání, svědomitém živiteli rodiny s velkou invencí, hluchém Jardovi, věrné fanynce známého stárnoucího herce, esoterické bytosti jménem Ludmila, uvědomělé češtinářce bojující proti lidské hlouposti a režimu, váženém profesoru Krásovi, jeho bezprostředním řidiči a hudebním kritikovi, stárnoucím herci Šimsákovi a režisérce, nemálo se podobající Věře Chytilové, podvodníkovi a impulzivním fotografu Píseckém.

Pokračování povídkové ságy s názvem Nové povídky mě bavilo více – ač obsahuje o jednu povídku méně a délka povídek je obecně delší než v předchozí knize. U této knihy jsem se přistihl, že se směji i hodně nahlas. Na mě osobně to působí tak, že Svěrák „graduje“, proto se těším bude-li i třetí povídková kniha.

V druhé knize jsou příběhy veselé, komické i tragikomické. Autor se nevyhýbá ani dvojsmyslným významům, tématům oblasti erotiky, nevěry, duševního i fyzického zdraví.

Při čtení se potkáváme s postavami – pravdomluvným mentálně postiženým chlapcem, účastníky srazu gymnázia po letech, manželským párem nakupujícím ve slevách, slušném spisovně hovořícím taxikáři, lázeňským nemonogamním lékařem Medvědem, úzkostlivým 80tiletým Adolfem, kreativcem Tomášem a klavíristou Šajbou, který vidí vše dvojmo.

V obou povídkových knihách jsou tématické jednoduché černobílé ilustrace oddělující každou povídku. Mně osobně nevadily, ale ani mi zvlášť mě neoslovily a asi bych se bez nich i obešel.

Knihy jsou oddychovkou – která „dycinky“ potěší, za sebe jednoznačně doporučuji.

About The Author

Přemek Doležal

Rád si přečtu jakékoliv slovo, větu, sloupek, povídku, knihu… zkrátka vše, u čehož dávají písmenka smysl a jsou poutavým příběhem. Ke knihám všeho druhu – od ilustrovaných až po ty psané - mám kladný vztah a čtením se rád odreaguji. Nejoblíbenějšími knihami jsou Malý princ, Stařec a moře a Myšlením k bohatství.