Select Page

Barcelona je prostě kouzelná

Autoři: Carlos Ruiz Zafón vs. Jordi LLobregat
Dílo: Marina vs. Vesaliovo tajemství
Žánr: historický román s prvky fantasy vs. historický detektivní román s prvky fantasy
Nakladatelství: CooBoo vs. Host

Přiznám se, že mám velice rád Španělsko a nedávno jsem objevil i kouzlo literatury této země. I díky tomu jsem se rozhodl srovnat dvě knihy španělských autorů. Obě dvě se odehrávají v Barceloně, v obou je toto město místem plným tajemství a kouzel, ale která z nich je lepší?

Marina

Píše se rok 1980 a mladý student Oskar Drai na jedné ze svých zasněných toulek potkává odvážnou Marinu. Společně se vydávají za záhadným znamením černého motýla. Nemají však ani tušení, jaké hrůzy na ně čekají v temných uličkách Barcelony.

Rozsahově útlá kniha (254 stran), avšak s kouzelným příběhem. Skvěle sepsané prostředí Barcelony. Skvělé postavy dvou čistých dětských duší Mariny a Oskara. Příběh bez slepých míst a úžasné spojení fantasy s prvky hororu a s pohádkovým vyprávěním. Potěšilo i odehrávání se příběhu v minulosti. Tohle jsou samé plusy, díky nimž si vás Marina získá. Na nic si u této knihy nemůžu stěžovat. Snad jen na konec (ne, že by byl špatný, ale je prostě takový smutný). Knihu jsem pak ve své recenzi hodnotil 100 %.

Vesaliovo tajemství

Záhady, lži, intriky, nečekané zvraty a překvapivé rozuzlení tkají předivo napínavého příběhu, v němž nic není takové, jaké se na první pohled zdá a nikdo není v bezpečí před svou minulostí. Barcelona, jaro 1888. Město žije přípravami na světovou výstavu. Radostnou atmosféru ale ničí vědomí, že ve městě bylo nalezeno několik bestiálně zavražděných dívek. Jejich zohavená těla připomínají lidem prastaré prokletí, jež visí nad městem. Záhadného vraha se snaží najít novinář Bernat Fleixa, který touží napsat skvělou reportáž. Do pátrání se zapojí i mladý profesor Daniel Amat, který po sedmi letech přijíždí z Oxfordu na otcův pohřeb a student medicíny Pau Gilbert. Jejich pátrání není jednoduché, neboť vrah rafinovaně uniká a navíc každý z trojice něco tají. Hlavní stopou, jež je má k vrahovi dovést, je slavný Vesaliův anatomický rukopis, který by mohl změnit dějiny vědy a lidského pokroku. Po knize však touží i vrah, který chce za každou cenu odhalit po staletí skrývané tajemství.

Popisem děje si mě kniha získala a já mohu jen říct, že po přečtení tohoto díla jsem byl výsledkem nadšen.

Znovu musím pochválit mistrně sepsané prostředí a chválit budu i postavy. Ani zde příběh nijak nevázne a mnohdy i pozitivně překvapí. Velice dobře hodnotím i samotné prvky fantasy užité v knize. Kvituji i místy strašidelný nádech v ději. Také zasazení děje do minulosti mě osobně potěšilo. Chválit musím i konec či poslední kapitoly. Rozsahově se pak jedná víceméně o klasiku (464 stran). I tuto knihu jsem pak ve své recenzi ohodnotil 100 %.

Suma sumárum

Obě knihy jsem ohodnotil 100 %. Přesto jsem jako vítěze, nakonec vybral Vesaliovo tajemství. Tady jsou důvody: větší rozsah, tudíž jsem si knihu mohl užívat delší dobu než Marinu, a jedná se o detektivku, a to je prostě můj milovaný žánr. Pokud bych ale hodnotil jen autory, tak by vyhrál Zafón. Llobregat a jeho Vesaliovo tajemství je totiž autorova prvotina, naopak Zafón už má na svém kontě napsaných pár skvělých knih. Na úplný závěr bych však chtěl dodat, že obě knihy jsou naprosto úžasné a rozhodně stojí za přečtení. Přečtěte si je, třeba tak objevíte další úžasné autory jako tenkrát já.

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.