Select Page

Jedna z nejlepších knih mého dosavadního života

Autor: Jordi Llobregrat
Dílo: Vesaliovo tajemství
Zaměření: Historický detektivní román s prvky fantasy
Nakladatelství: Host

V této recenzi budu víceméně jen a jen chválit. Začnu tím, že pochválím samotný příběh, který mě nadchl, a na následujících řádcích vám z něj napíšu to nejdůležitější.

Záhady, lži, intriky, nečekané zvraty a překvapivé rozuzlení utkaly napínavý příběh, v němž nic není takové, jaké se na první pohled zdá a ve kterém nikdo není v bezpečí před svou minulostí.
Barcelona, jaro 1888. Město žije přípravami na světovou výstavu. Radostnou atmosféru ale ničí vědomí, že ve městě bylo nalezeno několik bestiálně zavražděných dívek. Jejich zohavená těla připomínají lidem prastaré prokletí, jež visí nad městem. Záhadného vraha se snaží najít novinář Bernat Fleixa, který touží napsat skvělou reportáž. Do pátrání se zapojí i mladý profesor Daniel Amat, který po sedmi letech přijíždí z Oxfordu na otcův pohřeb, a také student medicíny Pau Gilbert. Jejich pátrání není jednoduché, neboť vrah rafinovaně uniká, navíc každý z trojice něco tají. Hlavní stopou, jež je má k vrahovi dovést, je slavný Vesaliův anatomický rukopis, který by mohl změnit dějiny vědy a lidského pokroku. Po knize však touží i vrah, který chce za každou cenu odhalit po staletí skrývané tajemství.

Nyní tedy pojďme chválit. Prostředí jsem si hned zamiloval. Španělsko mám obecně velice rád a autor dokázal tehdejší Barcelonu krásně popsat, pro mě to tak byla čistá radost. Postavy jsou také sepsané velice dobře, zaujmou a čtenář si k nim dokáže vytvořit vztah. Příběh jako takový nikde nevázne, nenajdete zde žádné zbytečné pasáže a napětí je zde využito tak akorát. Nutno také dodat, že samotný děj mnohdy překvapí (pozitivně). Velice dobře hodnotím i prvky fantasy v knize. Místy má kniha i strašidelný nádech, ale nečekejte nic hororového, spíš jen takový jemný náznak hrůzy. I to kvituji a opět musím zpracování tohoto tématu pochválit. Zasazení děje do minulosti mně vůbec nevadí. Vždyť máme tolik knih ze současnosti a přitom i minulost je zajímavá. Pozitivně musím hodnotit i poslední kapitoly knihy. Děj zde nijak nepokazil skvělý příběh, který se odehrál v knize předtím. Rozsahově se pak jedná o klasiku (464 stran).

Nechci tu dělat španělské literatuře reklamu, ale přijde mně, že hodně čtenářům se při spojení španělská literatura vybaví maximálně Don Quijote…. a mnohdy ani to ne. Myslím si, že to je minimálně škoda. Zkuste něco od španělských autorů a třeba se do jejich děl zamilujete stejně jak já.

Namlsán Carlosem Luisem Zafónem a jeho knihami (přečtěte si ho, vřele doporučuji) jsem od Vesaliova tajemství očekával minimálně dobrou četbu, a tak jsem velice rád, že tuto knihu mohu ohodnotit 100 % a nebojím se říct, že její četba byla pro mě pomalu svátkem a zařazuje se tak mezi mé nejoblíbenější knihy, které jsem zatím za svůj život přečetl.

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.