Select Page

Krimi Lyrik

Krimi Lyrik

Vodní andělé
Mons Kallentoft

Málokterý, či snad žádný autor současných kriminálek nepoužívá ve svých dílech takový jazyk (místy až lyrický a poetický) jako Kallentoft. Poetičnem zavání i část názvů jeho děl (myšlena ta s ročním obdobím). Ta už však autorovi došla a přidat ještě šesté roční období (Kallentoft si totiž vymyslel páté roční období) by už bylo jednoduše divné. Co si tak pro nás autor přichystal nového? Opět je to něco z přírody (přírodní živly) a korunu tomu ještě dodává druhé slovo z názvu. Na pulty knihkupectví se dostala kniha s názvem Vodní andělé. A uznejte sami, že se jedná o poetický a krásný název.

Na co narazíme tentokrát? Jednoho zářijového dne inspektorku Malin Forsovou povolají do bohaté linköpingské čtvrti. Ve vířivce tady byl nalezen zavražděný manželský pár. Jejich pětiletá dcera Ella zmizela. Vyšetřování nakonec Malin donutí čelit vlastnímu démonu – alkoholu. Dobře ale ví, že se nesmí vzdát. Nemůže Ellu zradit. Musí ji najít a dopadnout vraha jejích rodičů.

Jedná se už o šesté pokračování série s hlavní postavou inspektorkou Forsovou. Najdeme zde náznak ubývající kvality? Rozhodně ne, naopak jsou dle mého mínění čtvrtý až šestý díl zatím nejlepšími knihami série.

Oceňuji, že ona voda v názvu není jen tak pro okrasu, ale voda jako symbol se objevuje v díle hojně a celkově tu má své opodstatněné postavení. To stejné platí i o dětech a adopcích, ovšem na můj vkus bylo až předětičkované. Pár pasáží tu má Tove (dcera Malin), do toho zmizelá Ella, děti z adopcí, děti ze školky, děti prodávané jako otroci či sexuálně zneužívané děti. Prostě moc a moc dětí. Kdyby se jich trochu ubralo, tak mně osobně by to spíše potěšilo. Radost mi udělalo, že jsme se v příběhu podívali za hranice Švédska, a to konkrétně do Dánska a Vietnamu. Musím opět pochválit i postavy. Hlavním tahounem je Malin, ale i další aktéři příběhu mají rozhodně co říct a jsou sepsáni kvalitně. Musím se však přiznat, že místy mě zklamalo chování Malin. Narážím na její problémy s alkoholem. Je fakt, že Kallentoft paní inspektorce nedá nic zadarmo, a tak jí v ději připraví ne zrovna milou věc, díky čemuž jsou u ní problémy s pitím opět na scéně. Právě v tom mě Malin štve, že prostě není tak silná, aby alkoholu odolala (když už to vydržela tak dlouho po protialkoholní léčbě). Doufám, že do toho pití znovu doopravdy nespadne a že si již tuto neřest s konečnou platností odbyla. Z dalších postav musím pochválit hlavně ty ženské. Super je i nová posila ve vyšetřovacím týmu Elin Sandová. Vrah a jeho řeči opravdu místy stály za to. Klasicky pak nejvíce napětí najdeme na konci, ale celkově ději napětí nechybí, víceméně příběh nemá žádná hluchá místa a rozsahově se pak jedná opět o klasiku (423 stran). Samozřejmostí je i to, že se v textu občas objeví myšlenky mrtvých. Musím však šestému dílu i pár věcí vytknout. Vadil mi anglický text. Nevím, ale přišlo mi zbytečné mít ho tu v angličtině. Záporně pak musím hodnotit závěrečný epilog v knize. Ten se mně tam prostě nehodil. Buďto bych ho nějak prodloužil a upravil, či bych vymyslel úplně jiný.

Vodní andělé jsou pro mě třetím nejlepším dílem z šesti dílů této série. A tak i proto tuto knihu nakonec hodnotím 85 %.

 

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.