Select Page

Viva La Mafia!

Druhý syn
Alexander Söderberg

Sophie Brinkmannová hledá své temná já. Mafiánský boss Hector zůstává v kómatu a jeho impérium se pomalu rozpadá. Sophie se najednou ocitá sama mezi jeho lidmi a stává se pěšákem ve hře, v níž není místo pro loajalitu. Je vydána napospas světu zrady, násilí a bezedného zla. Aby nepodlehla, musí se stáhnout do sebe a ve svém nitru najít své temné já. Policisté Millerová a Ingmarsson vyšetřují vraždu v restauraci Trasten. Čím dále se dostávají, tím zřetelněji vyplouvá na povrch Sophiina spojitost s případem.

Viva la Mafia a třikrát velké ano. Výborné počtení. Rozhodně lepší než první díl z této trilogie a jestli to takhle bude nadále, tak závěrečný díl bude jednoduše pecka. Proč jsem z tohoto díla tak nadšený? Vysvětlení najdete na řádcích níže. Už samotný nápad umístit mafii do severských končin Evropy mně osobně přijde geniální. Vlastně proč ne, proč by musela být mafie symbolem jen pro Ameriku, Itálii a jih Ameriky. Může být a určitě je kdekoliv.

Vítanou změnou je i to, že stěžejním příběhem zde není staré známé vyšetřování případu, ale hlavně situace jednoho mafiánského klanu. Milovníci vyšetřování případu, ale rozhodně smutnit nemusí. I tohle se zde najde, ale jak jsem psal výše, tak to není hlavní premisa věci. Obrovsky kvituji ten obrovský zeměpisný záměr, který se v knize vyskytuje. Příběh se odehrává ve Švédsku, Dánsku, Francii, Itálii, Kolumbii a pro potěchu nás i u nás v Praze. Dokonce to vypadá, že by se Praha mohla objevit i v třetím díle. Výborně. Taková inspirace Mankellem. Proč ne, já to jen uvítám.

Dalším obrovským plusem jsou postavy. Sophie je taková ta mamá rodu, kterou všichni i vy milujete a držíte ji palce. Zajímavý to kontrast, že je vlastně jednou z hlav mafie a přitom ji všichni čtenáři vesměs vnímají jako dobrého člověka a kladnou postavu. To se jen tak někomu nepoštěstí a autorovi za to náleží obdiv. Obdiv i když negativní naopak zaslouží postava z druhého břehu řeky. Zkorumpovaný, odporný, nechutný, ničeho se neštítí se policista Tommy. Vlastně takový protiklad Sophie. Měl by být ztělesněním dobra, poctivosti ale přitom je to přímo naopak a čtenáři ho vesměs nenávidí. Bez něj by to, ale v příběhu nebylo ono a jednoduše sem patří. I za to by měl autor opět sklízet obdiv. Ostatní postavy jsou také kvalitně napsané a vesměs hýbou dějem.

Samotná zápletka také nenudí a rozsahově opět jednoduše klasika. 400 stran víceméně jako obvykle. Oproti prvnímu dílu je Druhý syn už takový uvolněnější, akčnější, propracovanější a jednoduše lepší. Samotný závěr knihy pak končí vesměs otevřeně i když nějaké dveře se uzavřou a onen otevřený děj, tak ten slibuje v třetím díle ještě určitě zajímavou jízdu. Já jsem nadšen a hodnotím toto dílo 95% a nemohu se dočkat jeho pokračování.

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.