Select Page

Můj čtenářský rok 2017

 

Jelikož se rok s rokem sešel a já teď dočetl Amerikánu, knihu která se zároveň stala mou poslední přečtenou pro letošek, tak jsem se rozhodl pro rekapitulaci mého knižního roku 2017. V roce 2017 jsem měl asi na čtení trochu více času, jelikož jsem stihl přečíst o jednu knihu víc než v roce 2016. Konkrétně jsem tak za už minulý rok stihl přečíst 67 knih.

Stále u mě převládá žánr krimi a tak z té severské školy se mi nejvíce líbily tito tituly: Johnsrud- Kalypso aneb potvrzení toho, že autor nenapíše jen skvělou prvotinu Vídeňské bratrstvo. Po hrozné knize Playground se vrátil s plnou parádou Lars Kepler a naservíroval nám další případ s komisařem Linnou a to Lovce králíků. Své nesporné kvality opět potvrdil už v několikátém pokračování své krimi série Mons Kallentoft a to knihou Zeměbouře. Ani druhý díl ze série s komisařem Zackem nezůstal v ničem pozadu. Ten pak nese označení Leon. Je vidět, že autorovi spolupráce na této sérii s dalším autorem, panem Luttemanem jen a jen svědčí. Dočetl jsem i poslední díl z řady s komisařem Wallanderem.  Ten nese název Neklidný muž. Jeho případy mi budou opravdu hodně chybět. Velice chybět světu bude určitě i samotný autor pan Mankell, který bohužel už není mezi námi. Od této obrovské persony jsem pak ještě přečetl Italské boty, jeho pohádku Kocourek, který měl rád déšť. Nejvíce mě však dostala jakási jeho životní zpověď s názvem Pohyblivý písek. Tato kniha je nádhernou ukázkou vysokého literárního umu, oslavou života a věcí kolem něj spjatých a jednoznačně se jedná o skvostnou knihu, kterou rozhodně doporučuji k přečtění. Přečetl jsem i nějaké kriminálky od autorů mimo sever Evropy. Z nich se mi nejvíce líbily tyto: Harperová- Sucho, Dugoni- Hrob mé sestry a další dvě skvělá pokračování série Akta Enzo od pana Maye. Konkrétně pak Černé světlo a Entomologův odkaz.

 

Mimo můj milovaný krimi žánr pak musím rozhodně doporučit vtipné a dojemné knihy od pana Backmana. Za minulý rok jsem od něj zvládl toto: Tady byla Britt- Marie, Muž jménem Ove, Co by můj syn měl vědět o světě. Dlouho mě žádné knihy tak nerozesmáli a nedojali zároveň . Takže tohoto autora rozhodně doporučuji všemi deseti. Dále musím pochválit tyto knihy: Carey- Všemi dary obdarovaná,  Velice se mi zalíbily Divné hlášky z knihkupectví a Další divné hlášky z knihkupectví od paní Campbell. Oba dva díly jsou velice vtipné a já jako knihkupec se v nich úplně vidím.  Zapomenout doporučit pak ještě nesmím na nádherný poetický a kratičký literární počin s názvem Kočičí host. Toto dílko napsal japonský spisovatel Hiraide.

Bohužel i letos jsem četl tituly jejichž četba mě zklamala. Jednalo se o tyto knihy: Zander- Bratr, Rickstad- Číhání, Heller- Bůh ví, Bauby- Skafandr a motýl, Márquez- Sto roků samoty, Fitzgerald- Virál a z té vtipnější stránky pak Bengtsson- Zrzavý Orm a Paasilinna- Živý na vlastním pohřbu.

Ani letos nemám nejoblíbenější a nejhorší knihu a tak sepíšu svých pět knižních nej  a pět nejhorších knih za rok 2017. Pořadí je pak sepsáno čistě náhodně.

Nejlepší: Muž jménem Ove, Hrob mé sestry, Kalypso, Pohyblivý písek, Lovec králíků

Nejhorší: Bůh ví, Skafandr a motýl, Virál, Živý na vlastním pohřbu, Bratr.

Přikládám zde i odkaz na můj profil na ČBDB. Zde se pak můžete podívat i na další knížky, které jsem přečetl za rok 2017 či na jiné věci. https://www.cbdb.cz/moje-knihy?booklist=5048

A co váš čtenářský rok 2017?

 

 

 

 

 

 

 

About The Author

Martin Klíma

Můj osobní názor na čtení knih je takový, že beru knihy jako nový další svět. Svět který objevujeme, ale někteří z nás se do něj i velice rádi vracejí. Jako první mě doslova a do písmene uchvátilo dílo Petr a Lucie od Romaina Rollanda. Po jeho přečtení jsem začal opravdu každý den číst. Momentálně jsem se zamiloval do severských detektivek. Z nich mám nejradši ty od Larse Keplera, Stiega Larssona, Henninga Mankella či Karin Fossumové. Z děl od českých autorů mám velmi rád tituly Sněžím od Pavla Kohouta a Tichou poštu od Jiřího Stránského.