Select Page

Na slovíčko s Michalem Vieweghem

Na slovíčko s Michalem Vieweghem

Na slovíčko s Michalem Vieweghem – Očima autora

Narodil se roku 1962 v Praze. Jeho matka byla právnička a otec byl uznávaný inženýr chemie. Je autorem společenských románů a parodických próz. Ve své tvorbě využívá postmoderních postupů. Po maturitě na gymnáziu v Benešově vystudoval na FF UK v Praze český jazyk a pedagogiku.  Byl redaktorem nakladatelství Český spisovatel. Roku 1995 se stal spisovatelem z povolání.

dscn4110

Dne 3. 11. 2016 jsme se potkali s panem Michalem Vieweghem. Setkali jsme se na autogramiádě jeho nové knihy v knihkupectví Dobrovský, kde si na nás pan Viewegh udělal čtvrt hodiny čas. Rozhovor byl obsáhlý a autor nám odpověděl na všechny otázky, za což jsme mu velmi vděční. Pan Viewegh je velmi sympatický muž, který dosáhl velkého úspěchu již napsáním své první knihy Názory na vraždu, kterou vydal roku 1990. Největší ohlas měla kniha Báječná léta pod psa, která, jak nám autor sám prozradil, byla inspirována jeho dětstvím.

dscn4088

Níže Vám přinášíme celý rozhovor.

R.: Je z vás uznávaný spisovatel. Jaký jste měl pocit, když jste poprvé viděl svou první knihu na pultech knihkupectví?

Pan Viewegh: Pro začínajícího autora je rozkošné vidět svůj rukopis krásně svázaný. Není to vůbec hanba přiznat. Ten pocit u první knihy se už nikdy nezopakuje. Už to tak jako kdyby zevšední. Vydavatelé mi ukáží novou obálku, já řeknu, že je to pěkný, ale už to není to, co to bývalo.

R.: Tušil jste, že budete až takhle slavný?

Pan Viewegh: Absolutně ne. Já jsem si ani netroufal na to pomyslet. Především jsem chtěl vydat knihu a chtěl jsem ji mít fyzicky v ruce, pak jsem si přál, aby to mělo slušné recenze a aby to pár lidí koupilo. Ten úspěch mě doopravdy šokoval, bylo to docela neplánované.

R.: Jako malý jste psával také. Jaké bylo vaše první dílo a v kolika letech jste jej napsal?

Pan Viewegh: Nebyl jsem tak úplně malý, bylo mi šestnáct let. A psal jsem takové povídky o lásce, protože jsem byl v zamilovaném období. V nenaplněné lásce, v tom jsem byl dobrý, no.

R.: Co rok, to nová kniha, to musí být velmi namáhavé. Máte před psaním nějaký rituál?

Pan Viewegh: Úplně banální věci. Chodím v devět do pracovny a naskládám si na stůl veškeré pomůcky, jako jsou pera, poznámkové bločky, propisky, mobil a uvařím si tu kávu. Tak to je jediný můj rituál, který mám, žádné šamanské tance, nic takového nedělám.

R.: A máte nějaké rituály před autorským čtením, či při vydání nové knihy?

Pan Viewegh: Před autorským čtením si dám panáčka, někdy dva. Vím, že tři až čtyři už jsou kontraproduktivní, tak zůstávám u dvou. Ale dneska jsem měl tři deci vína, což je s těmi panáky srovnatelné.

dscn4100

R.: Co má podle vás úspěšná kniha mít?

Pan Viewegh: Měla by být čtivá, nepohrdat čtenářem, nemyslet si, že já jsem ten nejchytřejší a může mi být jedno, jestli tomu čtenář rozumí, či ne. Tudíž sdělnost, což je pro mě základní podmínka. Autor by měl být dobrým vypravěčem. Podle mě člověk, který neumí v hospodě vyprávět historku, nemůže být dobrý spisovatel. Pokud k tomu někdo nemá předpoklady a neví, jak musí historku zkrátit nebo jak zrychlit tempo, nemůže být dobrým vypravěčem, tím pádem ani spisovatelem.

R.: A když jsme u těch knih, jaká je vše nejoblíbenější kniha vůbec?

Pan Viewegh: Tohle doopravdy nedokážu říci. Byly jich desítky, které se mi líbily, neumím z těch desítek vybrat jen jednu.

R.: A jaká je vaše nejoblíbenější kniha, kterou jste sám napsal?

Pan Viewegh: Nemám nejoblíbenější, ale řekněme, že za nejvděčnější považuji Báječná léta pod psa, protože tím to vše začalo.

R.: Jaký je váš nejoblíbenější autor?

Pan Viewegh: To je jak s těmi knihami, je jich mnoho, ale řekněme, že kdybych chtěl někoho jmenovat, tak by to byl ze světové literatury Raymon Carver, povídkář. To byl můj velký vzor.

R.: Jaká byla vaše inspirace k napsání knihy Báječná léta pod psa?

Pan Viewegh: Inspirace bylo mé dětství, moje rodina a všichni moji blízcí. Materiálu jsem měl dost a stačilo to už jen napsat.

R.: Když jsme u té inspirace, co vás přivedlo k napsání knihy Andělé všedního dne?

Pan Viewegh: Je taková nejsmutnější. Psal jsem ji v období, kdy mi umíral otec, takže se to na té knize projevilo. Také jsem se v té době scházel s Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou a plánovali jsme muzikál o andělech.   Z toho nakonec sešlo, a tak jsem si ten námět, který jsem vymyslel, jako by vzal zpět a napsal jsem tuto novelu.

R.: Věříte na anděly?

Pan Viewegh: Věřím, že existuje cosi mezi nebem a zemí, co nás převyšuje, ale přímo v anděli, třeba v Jofaniela či Hachamela  nevěřím.

dscn4084

R.: Neuvažoval jste někdy o změně žánru? Například o hororu?

Pan Viewegh: Horor teď jenom občas žiji… . Fantasy mě docela láká, ale nemám témata. Píši proto o tom, co zažívám a různě to modifikuji. Nežiju na Marsu, takže psát o Marsu asi nikdy nebudu.

R.: Chtěl jste si zahrát někdy ve filmu, který byl natočen podle vaší knihy?

Pan Viewegh: Ne, nechtěl.

R.: A proč?

Pan Viewegh: Protože to neumím, a navíc vidím, jak je to náročné…

R.: Budete do budoucna chystat další knihu?

Pan Viewegh: My, co máme hypotéku, musíme pořád chystat další knihu. J Už mám jednu napsanou, je to sbírka povídek. Už jsem ji i odevzdal.

R.: Čím jste chtěl být jako malý?

Pan Viewegh: Má matka říká, že hercem, ale já si na to nevzpomínám. Když jsem prý chodil do Vinohradského divadla a pozoroval ty slavné herce, prý jsem tvrdil, že chci být herec, ale nevím, jestli to je pravda, nebo jen matčina fantasie.

R.: Řeknete nám nějaké rady ke psaní?

Pan Viewegh: Já bych řekl, že se člověk s ambicí psát především musí hodně číst, protože nikdo nenapíše dobrý román, když nečte. A že by měl chodit s očima otevřenýma a s ušima nastraženýma a poslouchat lidi a pozorovat život. Pište o tom, co se tu skutečně děje, co lidi zažívají, a nepište věci, z kterých má čtenář pouze negativní pocit.

R.: A nějaké rady do naší budoucí kariéry?

Pan Viewegh: To bych byl sám proti sobě – kdybych dával nějaké rady. Jako já nepotřebuji konkurenci. :)

Tohle tedy byl náš rozsáhlý a přesto stručný rozhovor s Michalem Vieweghem, který je milý, sympatický muž, uznávaný spisovatel i věrný čtenář. Velký vzor pro mladé i starší spisovatele.

Tímto panu Vieweghovi ještě jednou moc děkujeme za poskytnutí rozhovoru.

dscn4104

About The Author