Select Page

Jak si nenechat podnikání přerůst přes hlavu

Dokument o podnikání, který jsme měli možnost zhlédnout, lze dle mého považovat za dobrého rádce pro podnikatele, kteří se už nějakou dobu v oboru pohybují, zkrátka už vlastní nějakou firmu. Zajisté dal podněty k zamyšlení ohledně fungování vztahů majitel – zaměstnanci a souhlasím s tím, že je nutné umět práci delegovat, pokud jako podnikatelé nechceme skončit upracovaní, bez nápadů a jen s malou vyhlídkou na časovou a finanční svobodu. Má to ale i svá ALE.

Klíčem je prý organizace, pracovní postupy, které přesně určují, jak se zaměstnanci mají a nemají chovat a vyloženě odrazují od samostatného myšlení, což je možná dobré pro byznys a rutinní práci, ale ne pro kreativní práci a zpětnou vazbu, kterou by každý podnikatel měl od svých zaměstnanců mít – protože právě oni mají nejužší styk se zákazníkem a ví, v čem jsou postupy vyhovující a v čem ne. Vyloženě směšný mi přišel předpoklad, že zaměstnanci milují řád a jsou šťastní, že se musí řídit přesným postupem. Pokud má tohle těšit všechny, pak nejsem nejspíš člověk a už vůbec ne zaměstnanec. Netěší mě představa válčení „o hvězdičky“ a přidání platu, neustálý život ve strachu, že nesplním normu a přijdu o práci. Nevěřím tomu, že vystresovaný zaměstnanec podává dobré výkony a že rutina zabrání tomu, aby zaměstnanci nosili do práce své vlastní emoce – lidé nejsou stroje. Zřejmě jsem na podnikání dle osvědčených postupů až příliš empatické stvoření.

To je můj názor ohledně informací v dokumentu podaných, ale mám ještě jednu výtku k těm nepodaným. O podnikání jako takovém se dovídáme málo. Není ani zmínka o tom, jak se dostat na trh, jak překonat konkurenci, jak vůbec s podnikáním začít a jak se opravdu udržet. Nevěřím tomu, že pro podnikání stačí mít ve firmě řád, na to je už dnes na trhu až příliš podniků. Celkové téma snímku není „Jak podnikat“ ale „Jak si nenechat podnikání přerůst přes hlavu“.

vzdělávací video

About The Author

Nerisa Žůrková

Čtu vlastně už od malička, začalo to encyklopediemi a naučnou literaturou o starověkých civilizacích, především Egyptě, pak se přidaly historické romány z knihovny mé matky a později, to už jsem byla na druhém stupni ZŠ, mi učarovalo fantasy. Od té doby čtu všechno možné i nemožné tohoto žánru, snad jen stále přibývající knihy o upírech mě nechávají chladnou. Mezi mé oblíbené autory patří třeba John Flanagan, Christopher Paolini, Cassandra Clare... a spousty dalších. Ještě před pár lety jsem přečetla tak knihu denně, takže si je ani nemůžu všechny pamatovat.