Select Page

Starověký Řím a dnešní západní civilizace

Starověký Řím a dnešní západní civilizace

Není římského lidu
Jarmila Loukotková

Řím plný ohně, krutosti, nenávisti a nářku prvních křesťanů.

Řím na počátku prvního tisíciletí.

Řím Neronův a Petroniův.

Jarmila Loukotková rozehrává na téměř pěti stech stranách známého románu souboj mezi zlem a dobrem, mocí a bezmocí, nenávistí a láskou.

Do děje čtenáře uvádí v roce 54 n. l., kdy na římský císařský trůn dosedá sedmnáctiletý Nero, přestože jako nevlastní syn zemřelého císaře Klaudia není právoplatným dědicem trůnu. Jedním z těch, kteří nového císaře přijímají, je Titus Gaius Petronius zvaný Arbiter – soudce krásy, pravidelný návštěvník císařského dvora, znalec zdejších poměrů, básník, glosátor, bedlivý pozorovatel. A právě na pozadí vztahu těchto dvou ústředních postav představuje autorka Řím v letech 54 – 68 n. l, Řím Neronovy vlády a jejího postupného úpadku.

 Román Jarmily Loukotové vyšel poprvé v roce 1949 a řada čtenářů příběhy jeho hrdinů dobře zná. Proto vyvstává otázka: Proč číst historické dílo znovu a právě dnes? Proč číst tak rozsáhlý román plný popisných scén, líčení a úvah v době, která klade důraz na rychlost, spád, vtipné dialogy, nenáročný děj?

 Možná právě proto, abychom trochu zpomalili, zastavili se a uklidnili. A možná právě proto, abychom si uvědomili, jak nápadně připomíná starověký Řím a jeho postupný úpadek dnešní západní civilizaci. Jak všechny postavy románu od císařů Kaliguly a Klaudia, přes všechny jejich mocichtivé manželky a důvěřivé a plaché děti, až k sobeckému a zhýralému Neronovi na straně jedné a velkorysému a citlivému Petroniovi na straně druhé se jen pod jinými jmény objevují i dnes. Jak touha po moci není jen výsadou starověkých vládců.

Při bedlivém čtení si pak čtenář uvědomí, že i takový rozsáhlý román je plný napětí, zvratů a dramatických situací. Jak jsou popisné scény plné nádherných uměleckých obratů. Jak kupodivu rychle a s jakou radostí je možné pětisetstránkový román přečíst. A jak je možné se ve vlastním životě alespoň snažit o totéž co Petronius:

 „Snažil se jít životem vždycky čestně a rovně. Snažil se o to vždycky, třebaže neměl malá přání, ani malé ctižádosti, ani běžné touhy. Jeho přáním bylo mít milovanou a milující ženu a děti. Jeho touhou bylo pozvednout vlast z úpadku, do něhož se nezadržitelně řítí. Prvého dosáhl. O druhé se snažil.“

Zakoupit knihu na eshopu nakladatelství Jota

About The Author

To jsou věci, které mám ráda - belgické pralinky (nejlépe ty s ořechy), příroda, pohyb, pěkná hudba, mé vlastní děti, moji studenti, knihy, má práce. Jen bez dvou z těchto věcí si ale neumím představit svůj každodenní život - bez svých dětí a knih. Nemám na ně vždy tolik času, kolik bych si přála, ale když už se jim věnuji, tak plnohodnotně a s veškerou láskou. Razím totiž heslo: Žít a číst.

  • Lenka Skutilová

    Není římského lidu je nádherná knížka a doporučuji ji kdykoliv mám příležitost… =)